Výbor nepodpořil snížení DPH na teplo

Sněmovní rozpočtový výbor návrh odmítl o jeden hlas. Poslanci budou mít příležitost ho předložit ve druhém čtení balíčku. Foto: wikipedia.org Ervin Pospíšil

Sněmovní rozpočtový výbor včera při projednávání vládního daňového balíčku nepodpořil návrh skupiny poslanců z různých stran, kteří chtějí, aby dodávky tepla a chladu spadaly nově do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty místo dosavadní sazby 15 procent.

Jejich návrh měl bránit růstu cen tepla. Ve výboru však neprošel o jeden hlas. Poslanci budou mít příležitost ho předložit ve druhém čtení balíčku. Samostatně ho již předložil Leo Luzar (KSČM).

Čtěte také:
Proč nemůže energetika fungovat jen na OZE?
Rosatom je hrozba, varuje generál

Zástupce navrhovatelů, Marian Jurečka (KDU-ČSL), řekl, že návrh vychází z praxe, kdy v posledních měsících začala výrazně růst cena emisních povolenek, a to se podle teplárenských firem projeví v ceně tepla pro konečné spotřebitele. Odhadovaný výpadek příjmů státního rozpočtu se podle něj pohybuje mezi 1,2 až dvěma miliardami korun, naproti tomu ale stojí příjmy státu z prodeje emisních povolenek. Ministerstvo životního prostředí v návrhu svého rozpočtu očekává, že v příštím roce získá z prodeje povolenek 7,4 miliardy korun. Snížení DPH na teplo a chlad mělo podle návrhu nastat od roku 2020, aby nekomplikovalo rozpočet na příští rok.

Ministerstvo financí s tímto návrhem podle podkladů pro členy výboru vyslovilo nesouhlas. Jako argument uvedlo, že vzhledem k růstu cen emisních povolenek vzrostou po roce 2020 náklady na výrobu tepla, které už nebude možné tlumit dalším snížením daně. Naopak může nastat poptávka po penězích ze státního rozpočtu na snížení těchto dopadů na domácnosti. Stanislav Kouba z ministerstva před poznamenal, že na trhu vzniká nerovnoměrnost kvůli tomu, že malé výrobny tepla v domech si nemusí kupovat emisní povolenky, zatímco teplárny ano.

Poslanec Pavel Staněk (ANO) řekl před výborem, že pokud stát nepodnikne některé kroky, tak hrozí, že trh vytlačí z centrálního zásobování teplem odběratele, kteří se přesunou k individuálním zdrojům. Jestliže ubude třeba jen deset procent odběratelů, začne se spirálově zvyšovat cena tepla u centrálního zásobování. „A to už je potom nezastavitelný proces,“ varoval.

Staňkův stranický kolega Pavel Juříček uvedl, že by v principu byl pro snížení daně, poukazoval ale na to, že firmy si umí vyrobit teplo třeba za 300 korun za gigajoule, zatímco někteří dodavatelé ho chtějí prodávat až za 650 korun. Snížit DPH by podle něj bylo možné za předpokladu, že se teplárenství začne chovat racionálně.

Teplárny sdružené v Teplárenském sdružení ČR před měsícem varovaly, že považují současnou situaci v oboru za vážnou. Tvrdí, že teplárenství dlouhodobě čelí ekonomické diskriminaci ve srovnání s lokální výrobou tepla. Například emisní povolenka zdražila během jednoho roku čtyřikrát. Sdružení proto vyzvalo vládu, Parlament a další orgány státní správy, aby se situací začaly urychleně zabývat.

Mohlo by vás zajímat:
Léčivé koule už patří minulosti
Služební auto obra Koloděje
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme