Doba čtení:5 m, 0 s
Současný vývoj, kdy se evropská energetika odklání od uhlí a snaží se zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE), je podle proděkana elektrotechnické fakulty ČVUT Oldřicha Starého čistě politické rozhodnutí, které navíc bude pro státní rozpočty i občany pěkně drahé.
Oldřich Starý vůbec nepůsobí staře. Jeden termín schůzky sice odmítá kvůli hlídání vnučky, ale když se setkáme, má na sobě džíny, vedle pracovního stolu má kytaru a vůbec působí tak, že by nebylo těžké jej přemluvit k nějakému „vandru pod širák“… Takže by v leckterém ekologickém sdružení bez problémů zapadl.
Ovšem jakmile položím první otázku, je jasné, že by se rychle odhalil. Když jde o energetiku, mluví proděkan Fakulty elektrotechnické (FEL) pouze na základě objektivních faktů a fyzikálních zákonů. Což je to, co právě ekologičtí aktivisté často nedělají.
Čtěte také:
Manipulace v „boji“ proti emisím
Světové emise rostou, OZE navzdory
Pane profesore, jaký může reálně být podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu?
Dá se dosáhnout 80procentního podílu OZE v síti, to jde. Ale bude to drahé! Samozřejmě jde to jen tam, kde jsou na to podmínky. Což třeba zrovna v České republice nejsou.
Postupný odklon od uhlí je v Evropě už asi daný. Jakým směrem se budou ubírat energetiky v EU, aby uspokojily poptávku a zároveň byly co nejekologičtější? Konkrétně třeba v Německu, které zdejší podmínky výrazně ovlivňuje.
Já si neumím představit zvládnutý současný útlum jádra a uhlí, jak by to rádi viděli ekoaktivisté v Německu. Nicméně, Německu nezbyde nic jiného, než zvýšit výrobu z plynu, což bude současně znamenat vyšší závislost na dovozu. A Česko je na tom podobně.
Ekologičtí aktivisté a energetici vedou spor o tom, jak rychle se dá dosáhnout alespoň nadpolovičního podílu OZE na výrobě elektřiny v Česku. Výsledný údaj zřejmě bude zároveň platný i pro země, které mají podobné podmínky jako Česká republika?
Myslím si, že aby v české energetice bylo z obnovitelných zdrojů víc, než polovina výroby elektřiny, bude to trvat takových 40 a možná i 50 let. Velmi často se totiž zapomíná na to, že instalovaný výkon zdrojů je jen papírový údaj. Skutečně dodaný výkon je jiný, protože ho ovlivňují třeba odstávky a další faktory. U klasické energetiky proto musí být instalovaný výkon na přibližně 140 procentech skutečné potřeby.
Jenže u OZE záleží skutečný výkon na počasí. Aby mohla být opravdu polovina elektřiny z OZE, musí být instalovaná kapacita dvou, ale spíš trojnásobná. Jinak to nebude fungovat. Protože větru ani slunci poručit neumíme, stejně jako nezastavíme střídání dne a noci. Můžeme mít však energetiku z OZE už za takových 25 let, ale vykrvácíme na tom, protože je to ekonomická sebevražda. V energetice prostě nefunguje revoluce, ale jen evoluce.
Říkal jste, že s OZE je spojený ještě jeden problém, o kterém se ale mluví jen málokdy?
Ano. Zapomíná se na jednu věc. Obnovitelné zdroje nemusí vždycky představovat problém jen pro elektrickou síť, jak se to dnes často interpretuje. To je omyl. Problém je pouze s těmi OZE, které jsou intermitentní, tedy není možné je řídit. Což jsou však, bohužel, právě ty zdroje, jež jsou nejvýznamnější, tedy vítr, slunce a také průtočné vodní elektrárny. Ty prostě řídit nejdou. A proto za ně musí být permanentní záloha. Její výkon může být jen o něco menší, než výkon původních zdrojů. Jestli se chcete zeptat, jaké mají být záložní zdroje, tak nejvýhodnější jsou plynové, protože naskočí v řádu minut.
V téhle souvislosti nevypadají cíle, vyhlašované EU pro rok 2030, jako reálné…
Ale ono je dobře, dávat si vyšší cíle, než se splní. Tedy z pohledu problematiky OZE určitě. Pomohlo to třeba poklesu cen solárních panelů, což je jistě přínosné. Tlak musí být, to je v pořádku. Ale musí být racionální!
Tím jste se zase dotkl ekonomické stránky věci. Direktivy EU o snižování emisí v posledních letech vypadají, že jejich tvůrci ekonomické dopady, hlavně v širším kontextu hospodářství Evropy, vůbec neberou v úvahu.
Já netuším, jak se v Evropském parlamentu chystají směrnice a další dokumenty. Ale nějaké ekonomické propočty se přitom snad dělají. I když dopady do celé ekonomiky asi opravdu nikdo v EP nepropočítává.
Je to dobře vidět na omezování emisí automobilů. Jediné, čeho se tím dosáhne, je zdražení evropských aut se všemi negativními dopady do ekonomiky. Nebo je to vidět na limitech týkajících se uhlí. Ty samozřejmě také zdražují produkci elektřiny. Zároveň by bylo levnější splnit nové limity na nových elektrárnách, přestavby těch starých jsou bez pochyb dražší. Jenže nové uhelné elektrárny už se nemají stavět, ale obejít se bez nich zatím neumíme.
V každém případě současný vývoj okolo energetiky v Evropě vede ke zdražování elektřiny. A tím následně vlastně všeho.
Čili je při schvalování předpisů nezbytný komplexní pohled, který ovšem zatím zřejmě chybí…
Určitě. O tom, že jde o opravdu složitý obor, svědčí i to, že Německo se v energetice chová vůči okolním státům nepokrytě sobecky. O tom není sporu. Jenže současně německá podpora OZE pomáhá rozvoji potřebných technologií. A také poklesu jejich cen. Další takovou ukázkou je třeba fakt, že budovat v teplárenství velké centrální plynové zdroje, je kvůli ztrátám tepla při dopravě méně efektivní, než výstavba řady menších, takzvaně distribuovaných zdrojů, které jsou blízko míst spotřeby. Ale současně platí, že při centrálním zdroji můžete být šetrnější vůči životnímu prostředí. Znova musím opakovat, že není problém v tom, že je potřeba změnit energetiku. Problém je v tom, že požadavky na rychlost změny musí být racionální.
Jakým směrem by se podle vás tedy měla změna energetiky ubírat?
Samozřejmě čistším směrem. Ale Česko nemá podmínky pro to, aby vítr a slunce nahradily klasickou energetiku. Ta tady bude pořád. Ale jen jako páteřní – pravděpodobně plynová – kterou budou lidi využívat pro vyrovnání vlastních zdrojů. Třeba solárních panelů na střechách. Samozřejmě, že tohle je velké zjednodušení, ale pro ilustraci směru by to mělo stačit, myslím.
Mohlo by vás zajímat:
V Brazílii nalezli obří smaragd za 10 miliard korun
Služební auto obra Koloděje
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme