Doba čtení:3 m, 9 s
V lokalitě ČSA si už většina zaměstnanců zvykla, že nad jejich hlavami občas proletí dron. Pomocná mechanizace a autodoprava, která se o toto zařízení a s ním spojené specializované pracoviště stará, si necelé dva roky jeho provozu velmi pochvaluje.
„O pořízení bezpilotního zařízení jsme přemýšleli už v roce 2015. Tehdy jsme chtěli dron využívat hlavně na monitoring znečištění dálkové pásové dopravy a dále na monitorování předpolí před postupem velkostrojů,“ vysvětlil původní myšlenku Roman Bauer, vedoucí pomocné mechanizace a automobilové dopravy Coal Services. Pak se objevila šance vybavit dron termokamerou, čímž se jeho využití rozšířilo i na možnost vyhledávat zvláštní jevy na dálkové pásové dopravě.
Čtěte také:
Superpočítač pojmenovali podle šachty
Důl OKD si „zahrál“ v korejském filmu
Když se hledalo, kdo by mohl dron pro šachtu dodat, došlo nakonec k dohodě s Vojenským technickým ústavem, který jako jediný své zařízení neustále vyvíjí softwarově i hardwarově. „Stroj jsme kupovali prostřednictvím společnosti Infotea, protože se vlastně jedná o IT zařízení. Navíc se muselo zakomponovat a přizpůsobit programům, které v našich podmínkách využíváme,“ doplnil Bauer. Už od počátku se přitom počítalo s tím, že s nákupem bezpilotního stroje vznikne i specializované pracoviště, které se bude starat o jeho provoz. „Původně jsme si mysleli, že by s dronem létali revírníci, ale postupně jsme zjistili, že ovládání a manipulace nejsou úplně snadné, proto jsme se rozhodli svěřit ho odborníkům,“ poznamenal vedoucí.
Odborníka na dronové létání nemuseli hledat daleko. Petr Fryček byl kmenový zaměstnanec, který má létání jako koníčka. Druhým do týmu se zanedlouho stal také zkušený pilot František Filandr. Oběma pilotům se splnil sen, že koníček se stal i zaměstnáním. Díky jejich zkušenostem a nadšení se dron dočkal i několika vylepšení. „Je pravda, že dronů, který používáme, je jen kolem desítky v celé republice. U nás jsou speciické a náročnější podmínky než jinde a navíc létáme ze všech nejvíc,“ vysvětlil Petr Fryček. Od pořízení má stroj na svém kontě přes 1 600 letů a ke konci května nalétal více než 600 hodin. „Stroj by měl vydržet ve vzduchu kolem padesáti minut, u nás průměrný let trvá mezi 30 až 39 minutami. Necháváme si patřičnou rezervu, snažíme se létat maximálně bezpečně,“ vysvětlil František Filandr. Důraz na bezpečnost je jedna z vlastností, která se jim v zaměstnání hodí ze skutečného létání. Přinesli si i schopnost vyhodnotit povětrnostní podmínky a odhadnout počasí nebo velmi dobrou orientaci.
V současné době se nejčastěji „nalétávají“ linky dálkové pásové dopravy, kde se pomocí termokamery kontroluje, zda se nezahřívají válečky. Podobně se hlídají i kabelové trasy. Stejným způsobem se může dohlížet i na likvidaci záparů. Termokamera dokáže odhalit prohořívání pod povrchem, které není běžným okem vidět. Dron pomáhá také na okrajích lomu ČSA odhalovat černé skládky nebo sleduje postup rekultivací. Využívají ho i hlubináři k monitorování množství uhlí vytěženého z chodbic.
„Dron může využít prakticky každý. Musí ale nejprve kontaktovat vedení pomocné mechanizace a autodopravy, aby mohl získat přístup do programu protank – modul DIS aplikace dron. Ve chvíli, kdy získá přístup, může si pod svým jménem v aplikaci plánovat lety, jak potřebuje. Umisťuje je do kalendáře, kde vidí plány ostatních uživatelů. Aplikace nedovoluje naplánovat dva lety na stejnou dobu,“ popsal Roman Bauer. Pilot každý z plánů „přehraje“ do dronu, případně upraví, aby odpovídal parametrům. Pak už let pouze sleduje ze svého pracoviště a v případě potřeby dokáže zasáhnout a stroj během letu ovládat. „Každý let je online, takže ten, kdo si plán zadal, ho může sledovat a můžeme vzájemně aktuálně upravovat trasu letu. Samozřejmě záznam letu je zadavateli k dispozici, označujeme i konkrétní místa, kde jsme odhalili nějakou anomálii,“ konstatoval František Filandr.
Mohlo by vás zajímat:
Caterpillar vymýšlí bagry budoucnosti
Běloruský gigant BelAZ 75710
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje