Doba čtení:2 m, 16 s
Když chcete mít s někým dobré vztahy, vypadá to jinak, než že mu nařídíte, o čem všem vám bude povinně reportovat podle kritérií ESG. Nebo to můžete zkusit. Přeci jde „jen“ o zemní plyn, který potřebujete naprosto nezbytně.
V Bruselu se za předsedkyně Leyenové nic měnit nebude. Ani na Green Dealu, ani na tom, že se zásadně nepoužívá zdravý rozum. Což je jistě uklidňující pro každého, komu leží v první řadě na srdci zmar ekonomiky států sdružených v EU. A pak samozřejmě splnění všech závazků Green Dealu, jež vývoj klimatu nijak neovlivní. K čemu povede zavádění drahého reportingu a zavádění ESG (environmental, social, governance, zjednodušeně „udržitelnost“) pro firmy, jež dodávají své zboží do prostoru unie, ukázala reakce z Kataru. Saad al-Kábí, který stojí v čele státní firmy QatarEnergy, prohlásil, že tyhle bruselské nápady nemají smysl. „Můj vzkaz Evropě a Evropské komisi zní: Říkáte nám tím tedy, že nechcete, aby se náš LNG dostal do EU?“ citoval Hrot24.cz al-Kábího (zde).
Katařan přitom ví, že v této vysoké hře má v ruce podstatně lepší karty, než parta bruselských komisařů. Protože státy v unii zkapalnělý zemní plyn LNG životně nutně potřebují. Pokud nechtějí odebírat plyn z Ruska, což tvrdí, že nechtějí. Ale aby ho neodebíraly opravdu, je potřeba, aby alternativní dodávky byly nejen v dostatečném množství, ale také za alespoň trochu rozumnou cenu. Ta zase vyžaduje dlouhodobé objednávky a dobrou spolupráci z obou stran. Dá se za dobrou spolupráci považovat unijní požadavek reportingu udržitelnosti a snahy o co nejrychlejší dosažení „uhlíkové nuly“ a dalších nákladných unijních požadavků? Když celý ostatní svět nic takového nechce?
Šéf QatarEnergy svůj vzkaz zřejmě myslí vážně. Ne, že by se mu nehodilo dodávat LNG pro Němce, Čechy, Nizozemce či Italy, ale vydělal by na tom znatelně méně, než když svůj plyn prodá jinde. Vzhledem k tomu, že státy v EU jsou dohromady největším světovým dovozcem (cca pětina), by náklady na reporting evidentně nebyly malé… O to, že katarský LNG prodá jinde, se zřejmě QatarEnergy nemusí obávat. Obávat se v tomto případě musí někdo jiný, protože kategorie „největších světových vývozců LNG“ není bůhvíjak velká. Vlastně jsou v ní jen tři státy: USA, Katar a Austrálie s exportem okolo 80 milionů tun (2022). A pozor, na čtvrtém místě je Rusko, jehož export je asi poloviční.
Možná to ale není od Bruselu hloupost, nýbrž promyšlený až vychytralý tah. Jestliže se mu totiž podaří svými požadavky na ESG odradit firmy od dodávek do evropských států, nebudou tyto mít plyn pro nové plynové elektrárny, které potřebují stavět. Mimo jiné kvůli regulaci sítí. Ale koho by zajímalo riziko evropských blackoutů, když jde o klima, že? Nebo už jde spíš o cílenou likvidaci ekonomiky evropských států?