Doba čtení:2 m, 16 s
Němečtí zelení ustoupili od požadavku na uzavření 20 uhelných elektráren, které nejvíc znečišťují životní prostředí. Je to dobrá zpráva pro zrod nové německé vlády, ale rovněž českého miliardáře Daniela Křetínského, který v Německu několik elektráren vlastní.
Pod jeho Energetický a průmyslový holding (EPH) spadají například elektrárny Jänschwalde nebo Schwarze Pumpe. Z hlediska objemu vypuštěných emisí oxidu uhličitého patří v zemích Evropské unie mezi 30 nejšpinavějších, uvedl server iHned.cz.
Čtěte také:
Křetínský hraje energetickou Ligu mistrů
Křetínský chce ukládat energii z uhlí do baterií
Kromě okamžitého uzavření dvacítky elektráren požadovali zelení rovněž to, aby se do roku 2030 Němci úplně rozloučili s produkcí elektřiny nebo tepla z uhlí. Kdyby se jejich postoj v rámci koaličního vyjednávání prosadil, na Křetínského podnikání v Německu by to mělo zásadní dopad.
Teď ale ekologická strana brzdí: „Nejde o to, jestli poslední uhelnou elektrárnu odpojíme ze sítě v roce 2030 nebo 2032. V tomto ohledu jsme pragmatičtí,“ řekla šéfka Zelených Simone Peterová deníku Rheinische Post. Podle ní je zásadní, aby Německo plnilo platné cíle pro snižování emisí.
Němcům se to sice momentálně nedaří (do roku 2020 se jim nejspíš nepovede snížit emise o 40 procent ve srovnání s rokem 1990), Zelení ale nebudou trvat na radikálním plnění. Strana tak nejenže zmírnila svůj postoj k uhlí, ale netrvá ani na rychlém zákazu aut se spalovacími motory. Původně Zelení nechtěli od roku 2030 na německé silnice pouštět žádné nově vyrobené vozy s benzinovým nebo naftovým motorem.
Další dvě strany, které by se měly podílet na nové německé vládě, liberálové z FDP a křesťansko-demokratický blok CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové s podmínkou zelených nesouhlasily. I ony se hlásí ke snižování emisí, berou ale větší ohled na zájmy průmyslu a na situaci německé ekonomiky. „Nebyli jsme zvoleni pro to, abychom zrušili stovky tisíc pracovních míst,“ prohlásil místopředseda FDP Wolfgang Kubicki pro deník Passauer Neue Presse.
Ústupek zelených ale neznamená konec složitého vyjednávání. Vůbec nejvážnější spor totiž strany momentálně vedou ohledně přístupu k migraci. Strana Zelených odmítá jakkoliv uměle omezovat počet lidí, kteří by do budoucna chtěli v Německu požádat o azyl. Konzervativci v čele s Merkelovou se naopak nedávno domluvili, že by to za normálních okolností nemělo být víc než 200 tisíc lidí ročně. Zelení jsou taky proti vyhošťování odmítnutých žadatelů o azyl do Afghánistánu, který podle nich není bezpečný.
Jednání o nové vládě budou podle odhadů trvat minimálně do Vánoc. Pokud by selhala, na Německo by čekaly předčasné volby nebo snaha o utvoření menšinové koalice.
Mohlo by vás zajímat:
Léčivé koule už patří minulosti
Služební auto obra Koloděje
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme