Země vyzvaly Evropskou komisi k podpoře jádra

Dopis lídři dotčených států adresovali předsedkyni Ursule von der Leyenové a dalším členům Komise. Foto: wikipedia.org Kuhlmann

Česko, Francie a dalších pět zemí EU vyzvalo Evropskou komisi k podpoře jaderné energetiky a uznání jejího přínosu pro snižování emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z dopisu, který lídři dotčených států adresovali předsedkyni Ursule von der Leyenové a dalším členům Komise.

Autoři výzvy, mezi nimiž je český premiér Andrej Babiš, francouzský prezident Emmanuel Macron a předsedové vlád Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska a Rumunska, se přihlásili ke klimatickým cílům EU do roku 2030, které předpokládají snížení emisí o minimálně 55 procent v porovnání s rokem 1990. Dosáhnout jich ale chtějí také pomocí jaderné energetiky.

Čtěte také:
Ve Wyomingu chtějí pohřbívat větrníky do uhelných dolů
Energetika může rozhodovat volby do sněmovny

Jsme přesvědčeni, že všechny dostupné technologie s nulovými a nízkými emisemi, které přispívají ke klimatické neutralitě a podporují další cíle energetické politiky, by měly být nejen uznány, ale také aktivně podporovány Evropskou unií. To platí zejména pro jadernou energii,” uvádí se v dopise datovaném 19. března.

Podle agentury Reuters přichází výzva v době, kdy Brusel dokončuje legislativní opatření, která by měla nasměrovat unijní peníze do nízkouhlíkových projektů. Komise musí rozhodnout, zda budou pravidla EU označovat jadernou energii za udržitelnou investici. Dosažení klimatických cílů do roku 2030 s sebou podle odhadů Komise přinese transformační náklady v evropské energetice ve výši 350 miliard eur (přes 9,1 bilionu korun).

Podle signatářů dopisu současná cesta k naplnění klimatických cílů členským zemím nedává dostatek prostoru, aby zohlednily specifika svých energetik. EU by podle nich měla udělat více pro to, aby se jaderná energie dostala na úroveň ostatních nízkouhlíkových technologií při prosazování klimatické politiky, a to včetně pravidel financování.

Země EU jsou ohledně jaderné energetiky, která ve 13 členských státech vyrábí zhruba čtvrtinu elektřiny v EU, rozdělené. Zastánci vyzdvihují její nízké emise oxidu uhličitého, zatímco u odpůrců vyvolává obavy nakládání s jaderným odpadem, jakož i zpožďování stavby nových jaderných bloků a překračování nákladů.

Francie vyrábí přibližně 70 procent své elektřiny z jaderné energie, Česko 35 procent. Polsko, které jako jediné ze signatářů žádné jaderné elektrárny nemá, chce ale stavět reaktory kvůli snížení své závislosti na uhlí.