Doba čtení:2 m, 40 s
Aktivisté z Greenpeace včera v gdaňském přístavu znovu zablokovali vykládku uhlí z lodi, která připlula z Mosambiku. V pondělí se o totéž Greenpeace pokusil s lodí Rainbow Warrior, což ale svým zásahem zmařila jednotka polské pohraniční stráže.
Mluvčí polské odbočky Greenpeace Katarzyna Guzeková uvedla, že včera za úsvitu se 29 aktivistů organizace vyšplhalo na dva jeřáby uhelného terminálu přístavu. „Nejprve jsme té lodi zablokovali přístup do přístavu a nyní bráníme jejímu vyložení,“ připomněla mluvčí pondělní incident.
Čtěte také:
Polské komando obsadilo loď Rainbow Warrior
Poláci v tichosti rozšiřují důl na hranicích
Aktivisté na jeřábech roztáhli dva dvacetimetrové transparenty s nápisem „Polsko bez uhlí 2030“. Žádají, aby polská vláda chránila klima a schválila plán ústupu země od uhlí do roku 2030.
„Jdeme směrem k zelené ekonomice, ale je to proces, vše se nezmění ze dne na den,“ reagoval premiér Mateusz Morawiecki a apeloval na Greenpeace, aby přihlédl k dědictví komunismu v polské ekonomice. „Nejdražší energie je ta, která vůbec není dodána. Změny v systému se musejí odehrát postupně,“ zdůraznil.
V pondělí loď Rainbow Warrior zabránila mosambické lodi s nákladem uhlí, aby vplula do gdaňského přístavu. V noci na úterý pohraniční stráž násilím vnikla na palubu a zadržela všech 18 přítomných. Všechny kromě dvou – kapitána a rakouského aktivisty – po prověření totožnosti propustila a vrátila na loď. Plavidlo pak odtáhl remorkér mimo přístav. O tom, co bude se dvěma zadrženými, rozhodne zřejmě ještě dnes státní zastupitelství.
Polská vláda už rozhodla o postupném snižování závislosti ekonomiky na uhlí, jehož má země značné zásoby, ale které také dováží. Nicméně Varšava, ale i Budapešť letos odmítly podpořit záměr Evropské unie dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality s odůvodněním, že tento cíl je neslučitelný s hospodářským rozvojem zemí.
„Uhlí z Mosambiku se nedováží kvůli energetice, ale kvůli ocelářství,“ vysvětlila v televizi TVN 24 expertka Karolina Baca-Pogorzelská, proč Polsko, největší těžař uhlí v EU, potřebuje uhlí až z Afriky. Mosambické uhlí má podle ní velmi dobré parametry z hlediska výroby oceli.
Podobně jako jiní experti upozorňují i na problém, který u polského uhlí kromě nižší kvality představuje i cena: v Polsku se těží v hlubinných dolech, čili draho, a tak se může vyplatit dovoz uhlí ze vzdálených končin, kde se však těží laciněji. Polské doly podle premiéra Morawieckého znevýhodňuje i to, že do nákladů musejí započítat i emisní povolenky, jak vyžadují pravidla EU.
Loni Polsko dovezlo téměř 20 milionů tun černého uhlí, hlavně z Ruska, ale také z Austrálie, USA, Kolumbie, Mosambiku, Kazachstánu i České republiky (0,36 milionu tun). Investice do těžby v Polsku mají v příštích letech přinést zmenšení dovozu, experti však upozorňují, že transformace polské ekonomiky, z 80 procentech závislé na uhlí, na jiné zdroje energie je záležitost na dlouhá léta. V posledních šesti letech se těžba uhlí v Polsku zmenšila asi o pětinu, ale i tak Polsko vede v EU s velkým náskokem před Českem a Německem.
Mohlo by vás zajímat:
Běloruský gigant BelAZ 75710
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Parkovací asistent bude i pro důlní obry