Doba čtení:3 m, 25 s
Projev předsedy vlády Andreje Babiše na Nový rok měl 30 odstavců. Energetiku zmínil pouze ve čtyřech z nich. Z jejich dikce přitom vůbec není zřejmé premiérovo uvědomění, že se na základní pilíř života moderní společnosti valí obrovské změny.
V prosinci europarlament souhlasil s bezprecedentní změnou energetiky zemí sdružených v EU. Předsedkyně Evropské komise chce co nejdřív v letošním roce přijmout zákon o uhlíkové neutralitě do roku 2050. Celá zelená agenda je její prioritou. Andrej Babiš však ve svém novoročním projevu zmínil energetiku poprvé až v šestém odstavci (přepis zde), když řekl, že budeme potřebovat víc peněz, než ostatní země, abychom dosáhli uhlíkové neutrality.
Čtěte také:
Politici v projevech varovali před zelenou ideologií
Experti: Uhlí nelze nahrazovat biomasou
Babiš také zdůraznil, že jsme v Bruselu prosadili jádro, protože je pro jeho vládu zásadní energetická bezpečnost. „A ať se to našim jižním sousedům líbí, nebo ne, musíme investovat do energetické bezpečnosti, to znamená do jaderné energie. Jinak nesplníme klimatické cíle. Jsem rád, že jsme Bruselu jádro prosadili jako čistý zdroj,“ zněla přesně premiérova slova.
Tato zmínka o energetice nemá jiný účel a význam, než ukázat „i tohle se nám podařilo“. Navíc je premiérovo tvrzení, že „jsme prosadili jádro“, možné odpovědně zpochybnit. V předmětném prohlášení EU je totiž jen tato věta: „Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu,“ což v žádném případě není totéž, jako prosazení jádra. (komentář zde)
Nic dalšího již ovšem na téma energetiky premiér České republiky v novoročním projevu neřekl. Přitom to, že Evropská komise chce všechny členy zavázat k uhlíkové neutralitě zákonem, by premiér měl lidem připomenout. Přinese to totiž zdražení tepla, elektřiny a zdražování prakticky všeho, k čemu je potřeba elektřina. Takže v podstatě všeho. A také zvyšování daní. (Poznámka přímo z Bruselu zde.)
A vše může být ještě zamotanější, jestli se v Unii prosadí aktivistické názory na likvidaci jaderných elektráren. Pak bude mít Česko pořádný problém, protože vlastní elektřina nám bude chybět už od roku 2025, kvůli odstavování uhelných elektráren (zde). Již citovaná premiérova věta o tom, že „některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu,“ na averzi aktivistů a řady politiků či přímo vlád vůči jádru nic nezmění. Dostavíme pak Dukovany navzdory unijní legislativě? Máme vůbec funkční nějaký plán „B“? To by nám měl premiér říct, když většinu svého projevu zasvětil Národnímu investičnímu plánu.
Pravdivá zmínka o energetice a zatím vítězně postupujícímu klimatismu by samozřejmě narušila optimistický průběh i vyznění proslovu Andreje Babiše. Zároveň by však ukázala, že se k problému on sám staví čelem. Což by mu voličské body nemohlo ubrat. Tím spíš, že aktivističtí a zelení politici jsou v Evropském parlamentu na koni a opozice vůči jejich plánům je v nejlepším případě nejednotná. Takže je prakticky jisté, že premiér bude muset dřív či později vysvětlovat, proč je něco dražší (teplo, elektřina například), nebo proč se má po loukách rozlézat více solárů (již nyní je roční podpora OZE přes 40 miliard korun…). Takže třeba bude muset vysvětlovat i to, proč 77 procent Národního investičního plánu nemůže jít na dopravní infrastrukturu…
Vysvětlení přístupu předsedy vlády se nabízejí v zásadě tři. Buď si neuvědomuje, že bez energetiky evropská civilizace už neumí vyrábět, prodávat, stavět, prakticky vůbec existovat, ani to, jak obrovsky investičně náročná energetika je. Proto nepovažuje za nebezpečné „zelené tsunami“, jak o opatřeních proti klimatickým změnám ve svém novoročním projevu mluvil předseda senátu Jaroslav Kubera. Nebo téma bezuhlíkové EU do roku 2050 považuje za něco, co „samo vyšumí“. Nebo se domnívá, že jde o téma pro novoroční projev zbytečně kontroverzní a mohlo by mu zbytečně znejistit některé voliče.
Ať už je správně kterékoli z vysvětlení, je pro Česko škoda, že z jeho vrcholných politiků si zřejmě téměř nikdo neuvědomuje, jak obrovská, ne klimatická, ale hospodářská a společenská změna se chystá na všechny lidi žijící v Unii.
Mohlo by vás zajímat:
V Brazílii nalezli obří smaragd za 10 miliard korun
Služební auto obra Koloděje
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme