Globální klimatická změna je bezpochyby téma, které je třeba brát vážně. To ovšem znamená, řešit jej skutečně globálně, což se ale neděje. Důvodů je hned několik.
Vysoký hodnostář OSN na klimatické konferenci asijských zemí v Bangkoku uvedl, že rostoucí spotřeba uhlí v některých zemích v regionu ohrožuje celosvětový boj proti klimatickým změnám. S jeho slovy nelze, než souhlasit. Obávám se však, že zůstane jen u nich, zatímco v Evropě už se činí radikální kroky.
Čtěte také:
Sledování porna na internetu ničí klima
Podle vědců může za klimatické změny úbytek vegetace
Ten nesoulad je do očí bijící. Evropské země, ale i jejich občané a firmy, vynakládají na boj s klimatickou změnou obrovské finanční prostředky. Zavírají se uhelné elektrárny, dotují se obnovitelné zdroje, firmy platí miliony za emisní povolenky, lidem se zdražuje elektřina i teplo, v plném proudu je hon na spalovací motory a tlak na rozvoj elektromobility. Někteří lidé přestávají létat letadlem, jiní jíst maso, další dokonce odmítají rodit děti. Zaznívají názory, že by se tato omezení měla přikázat všem. Stále však mluvím prakticky výhradně o zemích Evropské unie a pár dalších.
Rozvojový svět se chová diametrálně odlišně. A nelze se mu divit. Například v Indii totiž zhruba čtvrt miliardy lidí stále nemá elektřinu. O tom, že by jezdili autem či dokonce létali letadlem se jim možná ani nezdá. Ale oni by se chtěli mít lépe a užívat se vymoženosti, které my už pokládáme za samozřejmost. Můžeme jim to mít za zlé? A můžeme se divit vládám Indie a dalších zemí, že se snaží svým lidem kvalitu života zvýšit? A že k tomu mj. využívají uhlí, které bylo i Evropě v minulosti hnacím motorem rozvoje? Je to zkrátka dostupné palivo za dostupné ceny. Kdybyste neměli elektřinu, nebo dokonce ani vodu a jídlo, řešili byste globální změnu klimatu? Troufnu si tvrdit, že poctivá odpověď nemůže znít jinak, než ne.
V důsledku to však znamená, že současná evropská podoba boje se změnou klimatu nemůže dopadnout dobře. Už dnes vidíme, že evropské emise sice klesají, ty globální však rostou. Zároveň Evropě rostou náklady s tím spojené. Proč to nechápou aktivisté, ale zejména evropští politici? Proč, když už prosazují vynakládání obrovských finančních prostředků, je nesměrují primárně do zemí, které produkují většinu světových emisí? Potom by tyto peníze měly smysl, protože by vedly k reálnému snížení globálních emisí. Ruku v ruce s penězi by totiž mohl jít tlak, aby se se změnou klimatu bojovalo opravdu všude, a navíc způsobem, který ekonomicky nepoškozuje jednu část světa.
Obávám se, že hlavním důvodem, proč se to neděje, jsou jako vždy peníze. Boj s klimatickou změnou se totiž, bez ohledu na vážnost tématu a nepochybně dobré úmysly části bojovníků, stal neuvěřitelnou příležitostí k jejich vydělání. Pod pláštíkem boje se změnou klimatu se totiž jak na běžícím pásu schvalují nejrůznější restrikce, opatření, fondy či podpory. Vynakládané částky jsou astronomické.
Jak z toho ven? V první řadě je nutné vyhrát boj s globálním nepochopením. Tento boj musí vyhrát ti, kteří to myslí s ochranou klimatu upřímně. Protože jsou to právě oni, kdo ženou pomyslnou vodu na mlýn všem klimatickým byznysmenům a podvodníkům. Pokud pochopí, že svůj alarmismus a tlak musí směřovat na skutečná řešení, možná ještě není vše ztraceno jak v otázce záchrany klimatu, tak i normálního života a konkurenceschopnosti Evropy.
Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje