Covid ukazuje, co se stane, až zelení zakážou letadla

Všechno zlé je prý pro něco dobré. Rok strávený více méně v karanténě ukazuje, jak moc jsou pro ekonomiku důležití turisté. A také to, že je žádné drahé klimatické recepty neumí nahradit.

Politici, kteří uvěřili klimatizmu, již zvolna přiznávají, jak moc chtějí řídit naše životy. Aktivisté to dělají již delší čas. Jen málokdo si ovšem zatím připouští, co všechno by tyhle nápady ovlivnily. Klimatisté to neříkají, protože to buď raději nechtějí, nebo jejich myšlenky tak daleko nedosahují. My ostatní se však musíme snažit dohlédnout co nejdál. Neboť my, na rozdíl od aktivistů a zelených politiků, to budeme platit. Covidová doba nabízí pohled na to, co udělá likvidace dovolenkové turistiky, jak se v Evropě zavedla v posledních asi 50 letech.

Čtěte také:
Leyenovou prý nezajímají emise CO2
Jan Horáček: Energiewende v ČR opravdu nechci

Mallorka, do roku 2019 letní ráj milionů řádících Evropanů, vlastně celé středomořské Baleárské ostrovy, mají již desítky let ekonomiku nastavenou na letní davy turistů. Lidí, kteří přilétají na ostrovy proto, aby tam utratili svoje našetřené peníze. Na konec už jich bylo tolik, že mnoha místním vadili víc, než bylo únosné a tak začali proti permanentní turistické invazi protestovat. Stačil rok s kovidem, tedy bez turistů a všechno je jinak.Tam, kde se panáky odměřovaly často jen tím, že host řekl dost, žije 34 tisíc místních lidí v extrémní chudobě. To například znamená, že jsou závislí na bezplatných vyvařovnách. Kritérium chudoby splňuje každý čtvrtý z 1,18 milionů obyvatel souostroví. Každý čtvrtý! Nebo 320 tisíc lidí… Kolik z nich ještě loni – touhle dobou – podepisovalo úvěrové smlouvy na své drobné podnikání? Jak dlouho jim vydržela finanční rezerva, za jak dlouho se ocitli na dně? (zde a zde).

Baleáry tak bez příkras ukazují, co se stane v případě, že ekologistická církev vnutí členským zemím EU uhlíkové sankce vedoucí k rychlému zdražení a omezení letecké dopravy. Když vám poklesne zdroj vašeho byznysu o 90 procent, jako nyní na Mallorce, následky budou nedozírné. A zemí, jež z turistiky mají významné příjmy, není v Evropě ani EU málo. Kromě Španělska, včetně Baleárských a Kanárských ostrovů, je to například Chorvatsko, Kypr, Řecko, Itálie, Bulharsko, Malta. V roce 2018 mělo hned 12 států EU z turismu víc, než 10 procent HDP. Chorvatsko skoro 25 procent.

Ostatně, nemusíme se rozhlížet po světě. Praha v srpnu hlásila pokles návštěvníků ve druhém čtvrtletí o 93 procent. Ulice vymetené, restaurace a hotely zavřené, ostatně, vždyť to vidíte v Praze, nebo ve svých městech sami…

Takže skoro každý si může udělat představu, jak to bude vypadat, až zelená klimatická diktatura splní jednu ze svých hrozeb a prakticky zastaví létání. Zda to bude formou přímých zákazů, nebo zavedením drakonických „uhlíkových daní“ je celkem jedno. Podstatné je, že to v podstatě položí turistický sektor ve středomořských zemích a podstatně ho zasáhne v těch ostatních. Takže nebudou bez práce jen piloti a létající i pozemní personál, ale také všichni ostatní, kterým letadla přivážejí zákazníky.

Věří někdo tomu, že miliony lidí, které tohle postihne, najdou práci jako obsluha větrných a fotovoltaických elektráren?