Čtvrtina rozpočtu EU má jít na „klimatické cíle“

Předsedkyně Evropské komise se zjevně rozhodla spasit svět před CO2 za každou cenu, zaplacenou z rozpočtu Evropské unie, tedy z peněz zaplacených členskými zeměmi. Vyhlásí příště totální válku světovým emisím? Foto: wikipedia.org Kuhlmann

Předsedkyně Evropské komise požaduje, aby 25 procent rozpočtu Unie šlo na její klimatické cíle. Jinak jej prý nepřijme. Má její požadavek smysl?

Zelená lobby v Bruselu slaví další úspěch. Zjevně se jí podařilo zatlačit na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovu, aby byla v tažení proti CO2 „ambicióznější“. Předsedkyně totiž na středečním plenárním zasedání Evropského parlamentu výrazně zvýšila své dosavadní finanční nároky na takzvané klimatické cíle. „Pokud nevyčleníme dost peněz na klimatické cíle, nepodaří se nám jich dosáhnout. Nepřijmu rozpočet, který nebude zahrnovat alespoň 25 procent prostředků na boj proti klimatickým změnám,“ citovaly předsedkyni Lidové noviny (zde).

Čtěte také:
Nástupkyně Junckera prosazuje klimatickou paniku
Přestane lidstvo používat ocel?

Znamená to, že již opravdu „jdou tlustý do tenkejch”, jak se říká. Protože takové přesměrování finančních toků, pokud projde, bude mít znatelně nepříjemný dopad do ostatních kapitol rozpočtu. Tím spíš, že po odchodu Velké Británie bude pro aktuálně začínající vyjednávání o novém sedmiletém finančním rámci (rozpočtu EU) k dispozici o necelých 80 britských miliard eur méně. (Končící sedmiletý rozpočet měl zhruba 1,1 bilionu eur.)

Samostatnou položku typu „Klimatická opatření“ zatím unijní rozpočet neměl. Nejblíž k takovému určení byla ta s názvem „Udržitelný růst: přírodní zdroje“, do které směřovalo 37 procent rozpočtu. Ten ovšem zahrnoval i zemědělství či program rozvoje venkova, ochranu životního prostředí a také boj s klimatickými změnami.

Dá se předpokládat, že poslanecká většina v Evropském parlamentu bude s požadavkem souhlasit, protože je značně aktivistická. Ostatně již posvětila Leyenové její Zelenou dohodu (Green deal), jež má za cíl „bezuhlíkovou“ EU v roce 2050. Otázkou je, jak se zachovají předsedové vlád, nebo prezidenti, kteří tvoří Evropskou radu, jež o rozpočtu také rozhoduje. Vzhledem k tomu, že 15 zemí založilo Klub přátel koheze, tedy kohezních fondů, jejichž objem požadavek předsedkyně přímo ohrožuje, dá se v Evropské radě očekávat odpor. Leyenová a její spojenci to vědí a již avizovali, že jejich nátlak bude nevybíravý a půjde přes omezování dotací (např. Manfred Weber, šéf lidovců). Již 20. února tak uvidíme, jak jsou premiéři, včetně toho našeho, stateční, když vyjedou jednat za hranice svých zemí. Zda si troufnou říct a ustát jasné NE!

V úvahu by, nejen oni, mohli vzít i následující fakt. Nikdo zatím neví, kolik bude stát to, k čemu Leyenová a ortodoxně zelení poslanci chtějí země sdružené v Unii donutit. Ví se jen, že to bude opravdu hodně. Sama předsedkyně (mimochodem, vyšetřovaná bundestagem kvůli zakázkám z doby, kdy byla ministryní obrany, zde a zde) již od loňska předpokládá, že v příštích 10 letech to bude bilion eur, tedy tisíc miliard. Protože cílové datum je 2050 a náklady na „uhlíkovou neutralitu“ budou podle předpokladů spíš růst, než klesat, můžeme konstatovat, to budou určitě biliony. Budou tři, čtyři, nebo pět?

Takže těch 25 procent sedmiletého rozpočtu, asi tak 250 miliard eur, je stejně málo. A přitom budou chybět v rozpočtu jinde, kde by snad mohly udělat lepší službu. I proto, že 447 milionů lidé v EU, tedy pouhých 5,7 procenta světové populace, nemůže zachránit to, že ostatní země se sedmi miliardami lidí – s výjimkou USA – vypouští CO2 stále víc.

Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje