Čtyři pohledy na budoucnost Počerad

Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu ČR Reného Neděly je elektrárna důležitá zejména z důvodu bezpečnosti. . Foto: twitter Dominique Ristori

ČEZ, majitel elektrárny v Počeradech, o jejím dalším osudu mlčí. Včera tak na toto téma debatovali zasvěcení na veřejné diskusi, kterou uspořádal Institut pro politiku a společnost.

Pozvání přijali náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla, analytik a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr, ředitel Sev.en Energy Luboš Pavlas a Jan Rovenský z Greenpeace.

„Společnost ČEZ jsme o účast na dnešní debatě opakovaně žádali, ale nezúčastní se,“ vysvětlil na samém začátku moderátor diskuzního večera Jan Macháček, šéf Institutu pro politiku a společnost. „To, že tady není zastoupený ČEZ, je běžné, protože stát jako největšího akcionáře to nezajímá. To je také největší problém téhle transakce,“ řekl Michal Šnobr. „Ani mně nevyhovuje, že se tady bavíme bez toho, koho se to týká,“ přidal se i náměstek Neděla.

Čtěte také:
Hora: Provozovat uhelku není terno
BIS varovala Babiše před Rosatomem

Vedení ČEZ musí o elektrárně rozhodnout do konce roku. Podle šest let staré smlouvy na nákup uhlí z dolu Vršany má na její koupi opci společnost Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy. Pokud ČEZ prodej neodmítne, začne automaticky platit klauzule, podle níž Počerady v roce 2024 přejdou na Vršanskou uhelnou za předem dohodnutou cenu dvě miliardy korun.

„Pokud budeme zdroj v Počeradech provozovat my, budeme to dělat, jak nejlépe to půjde,“ řekl generální ředitel Sev.en Luboš Pavlas.

„Transakce byla uzavřená v roce 2013. V roce 2016 ČEZ odmítl opci, odmítl i nečekanou nabídku v roce 2017. To stejné představenstvo, které prodej před dvěma roky odmítlo, má teď rozhodnout, jak to bude. ČEZ tuhle věc odmítá dát na valnou hromadu a bagatelizuje celou záležitost. Takže my budeme chtít novou valnou hromadu a současně zvažujeme žalobu,“ uvedl Šnobr, který je přesvědčen, že případný prodej za dvě miliardy je pro ČEZ nevýhodný.

„Stát by Počerady prodávat neměl,“ shrnul pozici Greenpeace šéf jeho energetické kampaně Jan Rovenský. „Před dvěma roky ČEZ odmítl nabídku 10 miliard, nyní to vypadá, že elektrárnu prodá za dvě miliardy. Opravdu její cena klesla o tolik? Jestli se ukáže, že je její prodej pro ČEZ nevýhodný, měl by za to někdo nést odpovědnost… Pan Beneš byl šéfem ČEZ už v roce 2013,“ vymezil pohled své organizace Rovenský. Hlavní zájmem českých Greenpeace je ovšem uzavření celé elektrárny. I proto jsou proti jejímu prodeji, protože svého cíle mohou dosáhnout snadněji, když je zdroj v polostátním vlastnictví, než v soukromém.

„„Elektrárny se zavírají ze tří důvodů: když prodělávají, když jim dojde palivo, nebo když to nařídí zákon. Z pohledu MPO může být odstavení Počerad velmi problematické. Každopádně ČEPS počítá s tímto zdrojem do roku 2030 a to kvůli zajištění bezpečnosti,“ připomněl bezpečnostní hledisko náměstek Neděla, který zároveň odkázal očekávané brzké ustavení takzvané uhelné komise, jež zhruba do roka navrhne scénář postupného odchodu české energetiky od uhlí. „Postupný útlum uhlí je jasný. Ale zatím za uhlí nemáme náhradu,“ dodal ještě. „My máme jasno v tom, že uhelná doba končí. Ale zatím mají Počerady nezastupitelnou roli. Například při blackoutu,“ přidal se ředitel Pavlas.

Michal Šnobr také zdůraznil, že důležitý bude i vývoj energetiky v sousedním Německu. Německo vyváží nyní asi 50 terawatt hodin ročně, ale až v roce 2022 odstaví jaderné elektrárny, bude mít najednou jen vyrovnanou bilanci. A to v nejlepším případě. Takže neříkejme, že uhlí už nikdy. Nevíme, co se bude reálně dít v Německu,“ uvedl.

Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších těžebních bestií
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
V garáži tento stroj neopravíte