Doba čtení:3 m, 57 s
Papež František vyzval ve Fukušimě k úvahám o udržitelnosti jádra. Důvodem je prý bezpečnost. Jenže proti 340 krát většímu nebezpečí pro lidské životy, než představuje jádro, přitom neřekl ani slovo. Má to logiku?
Kdyby se mělo o budoucnosti nějakého oboru rozhodovat podle toho, kolik má na svědomí životů, kdo by prvním adeptem na zrušení? Jaderné elektrárny? Jaderné zbraně? Uhelné elektrárny? Nebo snad automobily? Správně je ta poslední možnost. Automobily mají každý rok na svědomí na světě tolik lidských životů (o ptačích a zvířecích nemluvě), že kdybychom dělali průměr například za posledních 50 let, nenajdeme vražednější události, než je autonehoda.
Čtěte také:
Česko se chystá na nedostatek elektřiny
Světové emise rostou, OZE navzdory
Poslední údaje, které se mi povedlo najít, jsou za rok 2016 a uvádějí, že dopravní nehody stály život 1,36 milionu lidí. Díky poklesu počtu úmrtí v EU a USA je prý globální počet nehod relativně stabilizovaný (zde). Pro srovnání, osmiletá irácko-íránská válka, svou taktikou srovnávaná s první světovou, stála život 1,5 milionu vojáků a civilistů. To jsou čísla, kterých největší nehoda jaderné elektrárny v Černobylu, nedosahuje ani v nejpesimističtějších odhadech:
„Je obtížné přesně určit počet úmrtí způsobených událostmi v Černobylu – odhady se pohybují od 31 zemřelých (přímo při havárii a do tří měsíců po ní) až po bezmála milion. Dle Dany Drábové, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, se celkový počet lidí, kteří v důsledku havárie zemřeli nebo v budoucnosti mohou zemřít (z celkově postižených 500 tisíc), odhaduje na 4000,“ uvádí například Wikipedia zde. Výbuch v Černobylu a jeho doložené následky čtivě a fakticky rekapituluje předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová zde.
A výbuch v jaderné elektrárně Fukušima, která způsobila, že Německo v roce 2022 uzavře svoji poslední jadernou elektrárnu? Podle Wikipedie se zdá, že tam kvůli jádru nedošlo k jedinému potvrzenému úmrtí:
„Přes 150 000 obyvatel muselo být evakuováno z potenciálně nebezpečného okolí elektrárny z důvodu šíření štěpných produktů, ale prozatím nebyla potvrzena žádná úmrtí nebo nemoci způsobené ozářením. Více než 1000 evakuovaných obyvatel zemřelo na následky samotné evakuace, ať již kvůli pokročilému věku, nebo z důvodu chronických onemocnění,“ píše se ve Wikipedii zde.
Černobyl a Fukušima zároveň představují největší havárie jaderných elektráren. Žádná jiná se s nimi nedá srovnávat. Součet potvrzených úmrtí kvůli ozáření, jak vyplývá z citací, je 4000 lidí. Tedy 4000 lidských tragédií, které se staly v průběhu 25 let. Proti nim ovšem stojí téměř jeden a půl milionu lidských tragédií každý rok, které se stanou kvůli autonehodám. Pro lidi mezi 5 – 29lety je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) autonehoda dokonce nejčastější příčinou smrti. V celé populaci světa jde o osmou nejčastější příčinu úmrtí.
Po celém světě však různé organizace či významní jednotlivci nebrojí proti automobilismu, nýbrž proti jaderným elektrárnám. Za autonehodou přitom stojí téměř vždy takzvaná lidská chyba, která je obvykle ovšem spíš bezohledností, než chybou. Řešení problému tedy evidentně leží v oblasti osvěty a lidské disciplinovanosti, takže by ani nemělo být nějak zvlášť nákladné. A navíc by bylo daleko záslužnější, než snaha zakázat bezpečnou jadernou energetiku.
Důkazů o tom, že rozhodování o energetice ovládly pocity a dojmy je samozřejmě víc. Ty nejdůležitější podávají přitom právě ti, kteří chtějí, aby co nejdřív skončily uhelné elektrárny a těsně po nich pak plynové a jaderné. Například tím, jak umanutě tlačí na to, aby EU co nejrychleji přestala vypouštět veškeré emise CO2, protože je to nezbytné pro „záchranu klimatu“. Současně ovšem zatvrzele ignorují fakt, že čtvrtina světových emisí (25%) CO2, jejichž podstatné snížení je hlavním deklarovaným cílem, vzniká v Číně, která se žádnou uhlíkovou neutralitou nezabývá. Stejně jako USA s přibližně 15procenty, stejně jako Rusko, Írán, Saúdská Arábie a další státy ze světové TOP10 největších emitentů oxidu uhličitého. Čili jen tlačí EU do něčeho, co má pro světové klima asi takový význam, jako odstavení jaderných elektráren pro vývoj úmrtnosti.
Uvedená fakta ukazují, proč do podoby energetiky nemají mluvit laici. Ať už to jsou nejrůznější aktivisté, papež, nebo aktivističtí politici. Rozhodují se totiž především na základě pocitů, nebo momentálních nálad. Jenže to je pro seriózní debatu o tom, z čeho vyrábět elektrickou energii, bez které Evropa už neumí fungovat, dost mizerná kvalifikace.
V praxi je to nyní dobře vidět na tom, že je enormní aktivisticko-politický tlak na rychlé zavírání uhelných elektráren a na ukončení používání uhlí vůbec (tažení proti jádru je jen dočasně poněkud upozaděné), ale nikdo zatím nemá skutečně funkční a bezpečné náhradní řešení. Protože akumulace, bez které se vzývané obnovitelné zdroje nemohou stát základem energetiky, je stále ještě v plenkách.
Mohlo by vás zajímat:
V Brazílii nalezli obří smaragd za 10 miliard korun
Služební auto obra Koloděje
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme