EU dala energetiku mezi priority pro rok 2017

Rok 1951 a oslava při zakládání ESUO, které zdesetinásobilo obchod s uhlím, zlepšilo sociální zabezpečení horníků a ušetřilo miliardy ECU. Zdroj: Euroskop

Rok 1951 a oslava při zakládání ESUO, které zdesetinásobilo obchod s uhlím, zlepšilo sociální zabezpečení horníků a ušetřilo miliardy ECU. Zdroj: Euroskop

Evropská rada na posledním říjnovém summitu představila seznam prioritních cílů, kterých by měla sedmadvacítka dosáhnout do roku 2018. Přední místo mezi nimi zaujímá projekt energetické unie. Touto ambicí se evropská integrace vrací ke svým kořenům – Evropskému společenství uhlí a oceli (ESUO) z roku 1952.

Energetická unie je podle jejího propagátora Maroše Šefčoviče, místopředsedy Evropské komise, nejambicióznější projekt od dob ESUO. Kromě zabezpečení dodávek fosilních paliv předpokládá regulatorní i fyzické dokončení vnitřního trhu s energiemi, které by mělo přinést snížení cen pro koncové zákazníky.

Čtěte také:
Komise chce vyšší daně pro uhelné elektrárny
Evropa zažívá uhelnou renesanci

Mnohem kontroverznějšími záměry energetické unie je pak zvyšování energetické účinnosti a zpřísnění závazku snižování emisí skleníkových plynů. Ty by měly být v roce 2030 o dvě pětiny menší než v roce 1990. Ještě nad rámec této redukce jde návrh českého antifosilního zákona. Experti nicméně nejsou zajedno v tom, zdali tento zákon bude, či nebude nadřazený státní energetické koncepci.

Na konci 50. let to byl právě úspěch ESUO, který šestici zakládajících zemí motivoval k dalšímu prohlubování a rozšiřování spolupráce. Jejím výsledem byl vznik Evropského hospodářského společenství, předchůdce EU. Paradoxem osudu se stalo, že když v roce 2002 platnost smlouvy o ESUO vypršela, nebyla obnovena.

V roce 2009 byla energetická bezpečnost hlavním tématem českého předsednictví EU. Snaha Topolánkovy vlády však byla přišla následkem jejího pádu vniveč. Rok nato představil Jacques Delors, bývalý dlouholetý předseda Komise, plán Evropského energetického společenství fungujícího na principu dobrovolného členství. Setkal se většinou jen s chladným přijetím.

V dubnu 2014 se pokusil Donald Tusk, tehdejší polský premiér a dnešní předseda Evropské rady, rehabilitovat uhlí a snížit závislost Evropy na Rusku mimo jiné rozvojem těžby břidlicového plynu a společným nákupem komodit. „Evropské státy by tak dosáhly lepších cen a dodavatelé by nemohli na některé země uplatňovat nevýhodné podmínky, jako se tomu děje dnes,“ obhajoval polský záměr Tusk. Evropská komise následně na kostře tohoto návrhu vystavěla komplexnější a zelenější energetickou verzi, která se stala základem dnešní energetické unie.

Mohlo by vás zajímat:
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Parkovací asistent bude i pro důlní obry
Prašnost v lomu snižuje i mlžná stěna