Evropská investiční banka nebude financovat ani plyn

Evropská investiční banka v roce 2022 nebude financovat žádné fosilní projekty. Evropská unie ale na plyn peníze dávat bude. Nebo změní názor? Foto: wikipedia.org

Od konce příštího roku přestane Evropská investiční banka poskytovat prostředky na veškeré fosilní projekty. Komplikací kolem evropského financování energetiky přibývá.

Banka mění své poslání. EIB – tedy Evropská investiční banka na pokyn Evropské rady mění své zaměření. „Klimatické“ projekty mají v její činnosti hrát stále větší roli. V roce 2025 by měly investice do „opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnost“ představovat polovinu jejích aktivit (zde). EIB se tak posouvá k tomu, aby se stala „klimatickou bankou“. K tomu ovšem patří ukončení financování všech fosilních aktivit. „Vedení naší banky zároveň rozhodlo o tom, že ukončíme financování energetických projektů z fosilních paliv, včetně infrastruktury zemního plynu a to od konce roku 2021,“ připomněla ve facebookové debatě pořádané Institutem pro Evropskou politiku Europeum Andrea Ferjenčíková z EIB (zde).

Čtěte také:
Stabilita výroby z OZE je iluze
Češi žádají energetickou soběstačnost

EIB je vlastněná členskými státy EU a řízena jejich zástupci ve správních orgánech. Úkol posunout těžiště svých finančních operací ke klimatické agendě jí loni v červnu zadala Evropská rada složená z premiérů, nebo prezidentů členských zemí. To nabízí otázku, která může mít pro Česko zcela zásadní význam. Jestliže EIB nebude financovat projekty se zemním plynem, bude je financovat Evropská unie ze svých fondů, konkrétně třeba z Modernizačního fondu? Zatím s tím Česko počítá. Ale dá se na tenhle předpoklad spolehnout? Dává smysl, aby evropská „klimatická banka“ na plyn peníze nedávala, ale EU ze svých fondů ano? Nebo je to jen předstupeň k tomu, aby se unijní fondy otočily k plynu zády také?

Evropská investiční banka má i podle svého nového hlavního zaměření financovat také nízkouhlíkové projekty, když na svých stránkách uvádí jako jeden z cílů: „Umožnění dekarbonizace energetiky prostřednictvím zvýšené podpory nízkouhlíkové nebo bezuhlíkové technologie s cílem dosáhnout 32% podílu energie z obnovitelných zdrojů v celé EU do roku 2030.“ Zcela bezpečně je nízkouhlíkovou technologií jádro. Situace okolo jeho financování do budoucna také není úplně jasná. Na jedné straně stojí Evropská komise, která jádro uznává, jak iUHLI.cz řekl ministr Karel Havlíček (zde). Na druhé straně stojí Evropský parlament, v němž mají většinu zeleně uvažující poslanci, kteří jádro odmítají. Pokud by vyhrál přístup europoslanců, jak by to ovlivnilo dostavbu Dukovan? Může jejich postoj vyhrát?

Čtěte také:
Čisté zdroje jsou špinavější, než myslíte
Začíná světová plynová válka?

V současné době spěje k závěru jednání Uhelné komise, jež má vládě doporučit termín „uhelného exitu“. Při jejích zasedáních se také hledá, čím nahradit uhlí tak, aby se nesnížila dostupnost elektřiny a stabilita jejích dodávek. Tedy aby bylo elektřiny vždycky dost. Takzvané dozdrojování novými plynovými kapacitami se na posledních sezeních komise hodně skloňuje. Protože jiná seriózní, tedy garantovaná, bezpečná možnost, jak nahradit uhlí v Česku není. Další jaderné bloky bychom tak rychle postavit nestihli a obnovitelné zdroje mají potenciál jednak omezený, za druhé nedodávají elektřinu ani stále, ani podle potřeby.

Uhelná komise zatím vychází z toho, že na plynové zdroje bude možné získávat prostředky z Modernizačního fondu. Co by se však stalo, když fond nebude schopen či ochoten uspokojit celou českou potřebu financí na plyn? EIB chybějící zdroje neposkytne. Část komerčních bank v Unii už deklarovala, že na uhelné, nebo rovnou fosilní projekty nepůjčují. Kolik by nakonec stály potřebné úvěry a kde by je české subjekty získaly?