Hospodářský výbor doporučil posun na rok 2030

V příštích týdnech se novela dostane ve druhém čtení i na plénum sněmovny. Foto: wikipedia.org Ervin Pospíšil

Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny dnes projednával novelu Horního zákona. Poslanci například souhlasili s posunutím termínu pro převod prostředků těžařů na vázané účty na rok 2030. Jednání výboru bylo velmi klidné a věcné.

Jestli někdo očekával bouřlivou debatu nad novelou Horního zákona, byl zklamán. Poslance vzácně spojila snaha pomoci firmám, na které těžce dolehla koronavirová krize. „Původní návrhy se připravovaly v době, kdy všichni prosperovali. Ale situace se prudce změnila. Při hlasování berme v úvahu možné dopady do podnikání i do sociální oblasti,“ požádal přítomné zpravodaj zákona Leo Luzar (KSČM). Ten před tím popsal obavy firem, které se zabývají výrobou cementu a těžbou štěrku. Upozornil také, že problémy má i klasické hornictví. Sám původně předložil pozměňovací návrh, který by lhůtu pro povinný převod prostředků na sanace a rekultivace posunul na rok 2027. Stanovení této lhůty je jedním z nejspornějších bodů celé novely. Vláda ji chce převod co nejdřív, a to pro energetické suroviny v roce 2022, pro neenergetické v roce 2025.

Diskuze se vedla především o návrhu poslance Petra Dolínka (ČSSD), který původně navrhoval posun termínu na rok 2035. Nakonec z tohoto roku ustoupil na 2030, i on však připomněl, že vývoj posledních měsíců ovlivnily možné dopady zákona do sociální oblasti. „Plány na dekarbonizaci jsou dobré, já je podporuji, ale poslední měsíce jasně ukázaly, jak velká by mohla být negativa, kdyby to nebylo dobře připravené. Třeba možné propuštění tisícovky lidí na Sokolovsku by byla lokální tragédií,“ řekl poslanec. „Firmy teď potřebují všechny peníze na své fungování a my bychom jim to měli umožnit. A dát jim dostatek času, aby se na převod peněz na vázané účty připravily,“ zdůraznil.

Expert: Ovzduší nejvíce škodí rodinné domy

Letecké dopravy se boj proti CO2 netýká?

S tím ve svém vystoupení souhlasil i Roman Kubíček (ANO). „Nejraději bych byl, kdyby se tenhle zákon projednával až za rok, až bude jasněji o tom, jaké jsou škody (z korony). Firmy teď budou především potřebovat cash-flow. Berme to v úvahu, ne jen nějaké emoce,“ řekl.

Shodu v jednání výboru narušil až příchod Martina Černohorského (Piráti). „Stanovené termíny jsou reakcí na to, jak to dopadlo v OKD. Tam moc peněz na sanaci dolů nezbylo. To by se mohlo stát i v severních Čechách,“ upozornil. Zároveň vysvětlil svůj návrh na možnost převodu sanovaných pozemků po těžbě na stát, kraje, nebo obce. Ale jeho názor nenašel příznivce. Naopak.

„Podle OKD se nedá brát standardní situace v sektoru. Nemůžete vidět jen ty velké doly. Jsou přeci i malé společnosti, pro které může být rychlý převod peněz na vázané účty likvidační,“ reagoval Ivan Adamec (ODS). „Mrzí mě, pane kolego, že to vidíte jako co těžař, to zloděj. Takhle to vážně není,“ otevřeně kontroval Petr Dolinek. „Navíc za OKD si může stát od začátku do konce sám,“ dodal poslanec. Podle něj není možné na firmy nakládat příliš regulací, plateb a blokací, protože to podváže jejich prosperitu. „Prostředky na sanaci musí mít s blížícím se koncem činnosti na kontě společnosti již nyní,“ upozornil ještě.

V diskuzi vystoupil i zástupce Hospodářské komory České republiky Filip Dvořák. „Nikdy dříve se nestalo, že by nějaká firma porušila povinnosti při vytváření rezerv sanaci a rekultivaci,“ zdůraznil ve svém krátkém vystoupení. I on apeloval na poslance, aby brali v úvahu situaci malých „neenergetických“ těžařů.

Při hlasování o pozměňovacích návrzích jich valnou většinu výbor nepřijal. Schválil však návrh Ivana Adamce na změnu mechanismu, podle kterého se budou vypočítávat úhrady za vydobytý nerost, stejně tak podpořil Dolínkův návrh na rok 2030 jako termín pro převod peněz na sanace a rekultivace na vázaný účet. Další diskuze o novele horního zákona pak proběhne na půdě sněmovny v rámci druhého čtení.