Ještě předtím, než na počátku 20. století vznikla profese báňských záchranářů, existovali na každé šachtě tzv. ohňaři, jejichž úkolem bylo hlídat a chránit důlní díla před zárodky požárů.
Ohňaři neboli zmáhači likvidovali zápary vzniklé okysličováním uhlí, případně i vlastní požáry způsobené jeho samovznícením odnepaměti také při povrchovém dobývání hnědého uhlí. Představovali tak určitou formu hasičů.
Čtěte také:
Uhlí nakupte teď, je levnější
Na podzim opět hrozí fronty na uhlí
V současné době, kdy jejich práci zastávají příslušníci závodních hasičských sborů, jak je tomu například na Dole Nástup Tušimice, je v moderních povrchových hnědouhelných velkolomech pravých zmáhačů už jen poskrovnu. V revíru jich pár najdeme ještě na velkolomu ČSA, a tři muži této specifické profese slouží také na Dole Bílina (DB).
„Naše práce by se dala shrnout takto: kropení zápar, jejich zavážení pískem, vytváření dostatečného množství písku na depech v dobývacím prostoru a samozřejmě zkrápění šachetních komunikací, čímž minimalizujeme prašnost,“ upřesnil pro Hornické listy Václav Kühnel, zmáhač ohňů z DB.
Tříčlenná parta kolegů zmáhačů doplněná řidičem nákladních aut se střídá ve dvanáctihodinových ranních směnách. Při likvidaci zápar využívají dvě cisterny (Tatru 815 s objemem 9 m3 a CAT 730 s 22 m3). Pro svoji činnost využívají i další techniku – pásový nakladač, buldozery a nákladní auta z Revitransu. Písek k zásypu zápar vybírají ze skrývkového nadloží na vnitřní výsypce. V nedávné minulosti, kdy postupovala porubní fronta přes hlubinný důl Mír, často pomáhali báňským záchranářům při uzavírání chodeb starých důlních děl.
Mohlo by vás zajímat:
Elektrárny řeší, odkud brát vodu
VIDEO: Čínský titán na 16 kolech
Běloruský gigant BelAZ 75710