Leyenová chce každý problém řešit novým úřadem

Předsedkyně Evropské komise představila, jak chce řešit zásadní problémy EU. Recept je jednoduchý. Každý problém bude mít svůj úřad. Jenže, dokáže úřad obelstít i přírodní zákony?

Projev o stavu Unie (zde), který před pár dny přednesla její předsedkyně Ursula von der Leyenová prý nepřinesl nic převratného. Ovšem jen na první pohled. Ukázal totiž otevřeně, zda je vedení schopné nějaké sebereflexe a také to, jak si vedení Unie představuje řešení zásadních problémů současné doby. Z obojího mrazí.

Podle projevu paní předsedkyně by se mohlo zdát, že bez EU by státy, jež jsou jejími členy kovidovou kalamitu snad ani nezvládly. Protože Unie jim zajistila očkování. Pokud tomu někdo chce věřit, měl by si projít starší zprávy. Než se Brusel probral, trvalo to totiž zatraceně dlouho. Video Ursuly Leyenové, na kterém ukazuje, jak si správně mýt ruce, se objevilo na internetu v době, když už se v Česku rozjížděly aktivity dobrovolníků, kteří šili zcela nedostatkové roušky. Pak zase paní předsedkyni leželo na srdci to, že evropské státy nemají omezovat volný pohyb osob. Což bylo v době, kdy se tenhle krok jevil jako podstatný krok proti šíření kovidu. Následně se opřela do členských států, které chtěly primárně zajistit ochranné pomůcky pro své občany a nechtěly se o ně dělit s těmi státy, které jich měly ještě méně.

Čtěte také:
Marek: OZE správně znamená Občasné Zdroje Energie
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou

Další krize typu té kovidové má vyřešit nově založený unijní úřad. Bude jmenovat Evropský úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA). Brusel, který v průběhu kovidové pandemie prokázal svoji neakceschopnost, si tím chce utrhnout další kus pravomocí členských států. V oblasti, kterou si členské státy umí samy zvládnout daleko lépe a Brusel jim jen v některých příkladech může pomoci.

„Naší první – a nejnaléhavější – prioritou je urychlit očkování světové populace,“ řekla také Ursula von der Leyenová v pasáži týkající se kovidu. Opravdu je tohle první a nejnaléhavější prioritou EU? Jakkoli její tvrzení zní bláznivě – protože primární cíle práce Evropské komise (EK), které předsedá, jsou úplně jiné – je dobré si jej zapamatovat. Protože zájem o spásu světa je zjevně tím, co současnou EK zajímá nejvíc. Jenže to není ten důvod, proč tito sice zvolení, ale de facto úředníci, sedí na svých židlích.

Je to totiž stejný důvod, proč se Evropská komise mohutně podporovaná Evropským parlamentem, pustily do agendy Green Deal. Tedy tažení za to, aby státy sdružené v EU do 30let neprodukovaly žádný oxid uhličitý. A stejně jako v případě očkování světové populace, tak i v případě světových emisí CO2 jsou přitom možnosti EU velmi omezené.

V obou případech proto, že „na to EU nemá“. Na zajištění očkování světové populace nemá peníze, ani vliv a na snížení světové produkce CO2 opět nemá peníze, ani vliv. S očkováním asi může EU někde nějak pomoci, ale po zkušenostech z pumpování peněz třeba do palestinské samosprávy, nebo kamkoli do Afriky se nedá očekávat, že by podobné akce mohly přinést zásadní efekt. Globální jistě ne. A co se emisí oxidu uhličitého týká, Brusel nikdy nemůže přimět Čínu, která stojí za třetinou světových emisí oxidu uhličitého k tomu, aby se začala chovat jako EU. Tedy aby bleskovým tempem začala odstavovat své uhelné a hned potom plynové elektrárny. Stejně tak k tomu nemůže přimět ani Indii. Ani Vietnam, nebo Indonésii. Ba ani Saúdskou Arábii či Írán a další velké mimoevropské emitenty. A samotné členské státy EU odpovídají za 6,5 procenta emisí tohoto plynu (zde). Vzhledem k tomu, že světové emise průběžně rostou, tak to, jak rychle sníží státy EU svoje emise na nulu, nehraje ve světové bilanci žádnou roli.

Ursule von der Leyenové a celému Bruselu se může podařit jen to, že donutí členské státy EU k dalšímu zadlužení. Na vakcíny pro rozvojové země. A na to, aby přešly na obnovitelné zdroje energie a odstavily ty ostatní. Což, jak veškeré přírodní zákony i permanentně probíhající pokusy s jejich reálným nasazením potvrzují, může vést jen k tomu, že 440 milionů lidí ve státech EU bude mít elektřinu a teplo jen někdy. Ale budou za to platit dnes nepředstavitelné sumy.

Ovšem i na tyhle situace, které s tímto typem představitelů EU nevyhnutelně nastanou, má paní Leyenová recept. Jasně jej představila v části svého projevu, který se týkal kovidu. Až začnou výpadky elektřiny – což se po roce 2030 již dá očekávat, po roce 2040 to při současném trendu bude již prakticky jisté – Brusel na to zřídí úřad. Nejspíš se bude jmenovat nějak jako „Evropský úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti energetiky“. Elektřinu nevyrobí, ani nezajistí, ale jeho fungování bude stát pořádný balík.

Kdyby to paní předsedkyně viděla jinak, nemluvila by o tom, že „zajistíme, abychom jezdili inteligentnějšími automobily a létali čistšími letadly,“ nýbrž o tom, že obnovitelné zdroje nezvládnou zásobovat evropský průmysl a domácnosti. Že proto, ať se to líbí, nebo ne, musí zůstat v provozu velké množství konvenčních zdrojů energie. Že je nezbytné začít po celé EU začít rychle stavět jaderné elektrárny. Že pro obnovitelné zdroje, mají-li hrát významnější úlohu, potřebujeme obrovská bateriová úložiště, jejich cenu si nyní vlastně ani neumíme představit. Například náklady na bateriová úložiště na týdenní zásobování České republiky se nyní odhadují na 40 bilionů korun. Že „změnu klimatu“ tím stejně nezastavíme. Že ji musíme brát jako fakt a naučit se s ní žít.

Nic z toho však Ursula von der Leyenová v Projevu o stavu Unie 2021 neřekla. To znamená, že sebereflexi, přírodní zákony, ekonomické ukazatele ani další fakta nebude Brusel brát v úvahu ani nadále.