Liberecký kraj nevěří Polákům

Zastupitelé Libereckého kraje jsou skeptičtí k polskému ujišťování, že zvětšení dolu nebude mít negativní dopad na hluk, prašnost a kvalitu vody na české straně hranice. Foto: wikipedia.com

Liberecký kraj nepovažuje za adekvátně vypořádané své výhrady a požadavky k záměru na rozšíření těžby v polském hnědouhelném dolu Turów na česko-polsko-německém pomezí. K dokumentaci vypracoval 26 stran připomínek, které jednohlasně schválilo krajské zastupitelstvo.

Kraj požaduje doplnění dokumentace EIA nebo vydání zamítavého rozhodnutí pro tento záměr. Hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu, která zajišťuje osm procent polských energetických potřeb. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a těžit Poláci plánují do hloubky až 330 metrů pod úrovní terénu a spodní část takzvané dobývky by měla být až 30 metrů pod hladinou moře.

Čtěte také:
Polsko připustilo vliv dolu na stav vody
Poláci v tichosti rozšiřují důl na hranicích

Česká strana je skeptická k polskému ujišťování, že zvětšení dolu nebude mít negativní dopad na hluk, prašnost a kvalitu vody na české straně hranice. Lidé z německé strany hranice zase mají obavy, že se budou propadat mosty, cesty a praskat domy. V Polsku musí být kvůli dolu zbouráno nejméně 70 domů v obci Opolno-Zdrój. Na české straně jsou nejblíže k dolu obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Poláci zatím připustili jediný možný dopad na české území, a to úbytek podzemní vody směrem k osadě Uhelná. Polská koordinátorka vyhodnocení vlivu na životní prostředí Anita Kulišová už dříve řekla, že tomu zamezí vybudování hydroizolační stěny. Česká strana se ale obává, zda bude funkční. Pochybnosti připustili i Poláci s tím, že v případě nefunkčnosti této stěny může být prodloužena. „Nepředkládá (oznamovatel záměru) však žádnou metodiku ověřování funkčnosti ani žádný konkrétní postup, dle kterého by bylo přistupováno k doplňujícím opatřením,” píše se ve schválené zprávě.

Obdobně špatně jsou podle kraje vypořádané jeho připomínky k vlivům na kvalitu ovzduší, hlukové zátěži obyvatel či možným škodám na budovách důsledkem sedání hornin, jakož i požadavek na nastavení kompenzačních opatření. Kraj nadále trvá na jasném definování metodiky monitoringu účinnosti přijatých opatření a návrhu doplňujících, pokud současná nebudou účinná. Od polské strany chce zároveň záruku finančních kompenzací pro řešení negativních dopadů na českém území.

Mohlo by vás zajímat:
Běloruský gigant BelAZ 75710
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu

Parkovací asistent bude i pro důlní obry