Doba čtení:2 m, 43 s
Českou energetiku ovládá nejistota, stále nevíme, co bude po konci uhlí, který můžou navíc ceny povolenek velmi urychlit. Solární boom stačit nebude, napsal v komentáři pro server Seznam Zprávy manažer energetické skupiny Sev.en Miroslav Lopour.
„Deset let můžeme poslouchat energetické diskuze a konference, kde spolu válčí nesmiřitelné ideologické tábory, a investice do nových zdrojů přitom stojí a smysluplná strategie je v nedohlednu. Zavíráme oči před smutným faktem. Rok 2030 je za rohem a my stále nemáme základní otázky na dozdrojování české energetiky vyřešené. V situaci, kdy nové investice zaberou nejméně 5 let nebo déle a kdy jaderný blok nepostavíme před rokem 2036,“ upozornil Lopour, podle nějž nevíme, čím nhradit výrobu z uhlí ve výši 34,3 TWh.
Česku hrozí výrazně vyšší závislost na dovozu plynu
Podle Lopoura je reálné, aby v roce 2030 v ČR existoval výkon 15,3 GW ve slunci a 2 GW větrných elektráren, přičmž bilančně se podle něj jedná o velmi vhodný nástroj i pro český energetický mix.
Ovšem v kombinaci se stabilními zdroji, která je prakticky nezbytná pro fungování uvedených zdrojů v zimních měsících. „Jedná se primárně o doplnění plynem, zde však příprava nových zdrojů stojí – zčásti za to může plynová krize, ale hlavní podmínkou je nepřátelské investiční prostředí. Plynová elektrárna čelí obrovské nejistotě ohledně svého fosilního základu ve svém palivu. Ani dnes platná taxonomie vám nezajistí, že bude zajištěna návratnost investice, protože se podmínky v energetice mění příliš často. Požadavkem pro financování je tedy minimálně splnění taxonomických pravidel (bez obnovitelných plynů v podobě biometanu a vodíku nemožné), zajištění dlouhodobých kontraktů (regulačně a cenově přinejmenším složité) a zajištění co nejrychlejší výstavby (v ČR po zavření obou očí zdlouhavé a nejisté). Jednoduše – přehledný a splnitelný finanční plán,“ vysvětlil podstatu problému Lopour.
Zelená Evropa bude žroutem elektřiny, peněz i vzácných kovů
Ten upozornil, že jedinými zdroji, které tedy v ČR do roku 2030 porostou, budou fotovoltaické elektrárny. „Na zajištění bezpečnosti dodávek a zajištění cenově konkurenceschopné dodávky elektřiny vůči sousedům to stačit nebude. V této situaci nemít plán, kdy a jak budou odstavené uhelné elektrárny, a doufat, že trh zajistí jejich provoz, jak dlouho bude třeba, je bláhové,“ varuje odborník.
Ten zároveň uvedl, že dnes je rozdíl průměrné ceny elektřiny mezi ČR a Německem již na velkoobchodním trhu cca 12 EUR/MWh. „Pokud se staneme importní zemí, můžeme dle odhadů být na dvoj- nebo trojnásobku v roce 2030 s tím, že i pak se bude situace dále zhoršovat. To představuje dodatečné náklady ve výši 18-36 mld. Kč každý rok. Nad rámec těchto čísel bude stát každá dovezená TWh dalších 2,5 mld. Kč na dovozu – peníze, které bez užitku z ekonomiky odtečou. Pokud by importní saldo činilo 10 TWh, je to tedy cca 25 mld Kč. Chceme a jsme připraveni překonat tyto dodatečné výdaje a dohnat je produktivitou práce nebo nižšími platy?,“ položil řečnickou otázku Lopour, podle nějž máme velmi málo času na to, aby energetika dostala rozum a hledala řešení, která propojí ambiciózní vize s dnešní uhelnou realitou.