Doba čtení:2 m, 41 s
Jak by na tom mohly být čeští producenti, zpracovatelé a koneční konzumenti českého uhlí při přechodu České republiky na euro?
Otázka přijetí eura je a bude v Česku velmi aktuální. Nejde jen o to, že euro, přesněji Evropská unie a eurozóna, byly také volebním tématem, které stavělo na všech jejich možných slabinách. Vývoj však dovedl Evropskou unii do stádia, kdy je třeba změn a jedním ze scénářů je tzv. dvou rychlostní Evropa. Tedy jakési ekonomicky silnější jádro se společnou měnou (eurem) a ostatní vnější Evropa, patrně opět s měnami lokálními. Povinností v jádru bude více, výhod ale také.
Čtěte také:
Japonci začali těžit na mořském dně
Havárie ve Fukushimě pomohla uhelkám
Jakákoliv budoucí vláda bude tedy muset řešit otázku přijetí eura, přičemž důsledky takového rozhodnutí budou významnější než doposud. Jak by v kladném případě přijetí eura ovlivnilo české producenti, zpracovatelé a koneční konzumenti českého uhlí?
Byl by to asi samotný přechod na novou měnu a pak souvislosti specificky spojené s uhlím jako surovinou v Česku.
V prvém případě se bude jednat o konverzní poměr koruny za euro v okamžiku přijetí eura a o možnost určitého zvýšení cen zboží.
Optimální konverzní poměr asi neexistuje. Budeme-li si při přeměně kupovat euro levněji, bylo by to příjemnější běžným konzumentům, průmysl může za určitých okolností preferovat euro o něco dražší.
Zvýšení cenové hladiny se kupodivu neukázalo tak bolestivé, jaké byly přirozené obavy veřejnosti, soudě podle zemí, kde k přechodu na euro již došlo. Jako hlavní faktor cenového pohybu je označen zcela přirozený jev: důsledek zaokrouhlování cen v přepočtech na novou měnu. Dalším průvodním jevem může být určitá změna složení zboží v obchodech s ohledem na obsažený podíl dovozu, tj. jaký podíl zboží nebo surovin na jeho výrobu je zajišťován importem. V tomto případě dopadá na vývoj cen především nastavení výše zmíněného konverzního poměru.
Ve druhém případě uhlí představuje při přechodu na novou měnu relativně jednoduchý případ. Je totiž domácí surovinou s domácím využitím. Export i import uhlí je nevelký. Náklady na těžbu i zpracování uhlí jsou generovány drtivou většinou v tuzemsku. Vůči pohybu měnového kurzu jsou podmínky těžby a využití uhlí v Česku relativně nezávislé.
Závěr: cenový pohyb uhlí by při přechodu z koruny na euro neměl být nijak dramatický a uhlí by si s eurem mohly rozumět.
Větší vliv na ceny uhlí bude mít stále spíše vývoj cen samotného uhlí na mezinárodních trzích (zejména v případě černého uhlí), regulace energetického sektoru, regulace a vývoj cen emisních povolenek a v delším horizontu pak pokles vytěžitelných zásob.
V neposlední řadě pak bude záležet na dalším růstu ekonomiky, vývoji potřeby energie, životního standardu atd.
A do té doby, než bude v České republice přijato euro, stane-li se tak, zůstane předmětem zájmu grafy měnového páru eura a koruny, viz graf níže.
Graf: Historický vývoj měnového páru euro-koruna dle ČNB.
Mohlo by vás zajímat:
Z Dolu Bohumír je hornické muzeum
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj