Doba čtení:3 m, 11 s
Návrh aktualizované Státní energetické koncepce (ASEK), který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podle zjištění serveru Seznam Zprávy ignoruje zásadní riziko, kterým je hrozící brzká ztráta rentability uhelných zdrojů. Návrh neobsahuje žádný plán, jak udržet uhelné zdroje, za něž ještě řadu let nebude náhrada, i nadále ve hře.
„Uhelná energetika spěje rychle ke krachu. Vláda si myslí, že nastane až v roce 2026, tedy po volbách, proto to neřeší. Ale ono se to stane nejpozději už v roce 2025 v létě, tedy před volbami a bude to mít drtivé dopady. Náhradní plynové zdroje se nestaví, protože není energetická koncepce, nejsou kapacitní platby a není jasná garance návratnosti investic. Taxonomie EU jasně říká, že nepřítel jsou i plynové zdroje a tedy nikdo nebude investovat do tak nejistého projektu, pokud nebude jasná vládní garance,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro iUHLI.cz prezident Zaměstnaneckého svazu důlního a naftového průmyslu Vladimír Budinský.
Němci mají kapacitní rezervu. Proč to nejde u nás?
Návrh ale vůbec se scénářem ukončení výroby energie z uhlí ještě dřív než v roce 2030 nepracuje. Dvojice největších výrobců elektřiny v Česku, ČEZ a Sev.en Energy, přitom již loni varovala, že výroba z uhlí nemusí být rentabilní už v horizontu tří let. Jelikož by se kvůli vysoké ceně emisní povolenky dostaly uhelné elektrárny do ztráty, provozovatelé by je mohli chtít zavřít. Ačkoli si je vláda tohoto rizika vědoma, ve strategickém dokumentu jej opomíjí.
„Minimálně by mělo být jasné, jak by to v takové situaci vypadalo a co by se muselo udělat, aby to neskončilo nějakým průšvihem,“ kritizuje podobu dokumentu Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha, podle kterého by mělo být z dokumentu jasné, jak by se v případě dřívějšího konce uhlí postupovalo, včetně otázek dozdrojování.
Česku hrozí výrazně vyšší závislost na dovozu plynu
„Koncepce je formulována vágně. Více než původní východiska. Přitom by to mělo být naopak. Východiska jsou obecná, dávají nějaké hlavní cíle, směr a vizi. Energetická koncepce to má zpracovat do větší podrobnosti, ne do menší,“ dodal Koželouh.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), jehož úřad je hlavním tvůrcem koncepce, označil dokument za zásadní a určující pro budoucnost české energetiky. „Cílem Státní energetické koncepce je zajistit českým domácnostem i firmám dostatek energií za dostupné ceny a zároveň umožnit hladký proces dekarbonizace při zajištění energetické bezpečnosti,“ popsal ministr.
Původně měl být dokument hotový do konce loňského roku, nakonec však dokument putuje do mezirezortního připomínkového řízení v únoru a schválen by měl být v březnu.
Je Síkela nad věcí, nebo mimo realitu?
Nová koncepce se věnuje čtyřem hlavním prioritám, které bude tuzemská energetika řešit. „Jedna je plnění národních a evropských závazků. Další je řízený odklon od uhlí, třetí oblast je dekarbonizace teplárenství a čtvrtá postupná náhrada zemního plynu nízkouhlíkovými a obnovitelnými plyny,“ řekl SZ Byznys vrchní ředitel Sekce energetiky a jaderných zdrojů na MPO René Neděla.
Státem vlastněný správce české přenosové soustavy ČEPS zveřejnil Zprávu o zdrojové přiměřenosti do roku 2040. Analyzuje v ní, nakolik budou v Česku zajištěny dodávky elektřiny. Modeluje čtyři scénáře, které se liší podle tempa odstavování uhlí. ČEPS varuje, že rychlý odchod od uhlí v Česku nepřinese automaticky čistší energetiku. Při nejrychlejším zvažovaném tempu dekarbonizace budou uhlíkové emise vyšší než při udržení uhlí až do 40. let. Bude totiž rychleji stoupat spotřeba elektřiny, což produkci emisí potáhne nahoru. Scénáře s koncem uhlí v letech 2033 a 2030 zároveň přinesou vysoké náklady a závažné riziko nedostatku elektřiny.
Při zachování uhelné energetiky alespoň do roku 2038 podle ČEPS vážnější nouze o elektřinu nehrozí. Ovšem pod podmínkou, že se rozjede v roce 2036 v Dukovanech nový jaderný reaktor.
Adamec: Česko musí zajistit dostatek elektřiny