Není komín jako komín

Na stavbu byla použita špičková a ve své době unikátní zařízení. Foto: Sev.en Energy

Čtyřicet let je i v běžném životě důvod k oslavám. A co teprve, když si stejné výročí připomíná elektrárna. Čtyři dekády letos uplynou od dokončení chvaletické elektrárny. Na stránkách Důlních novin se tomuto výročí budeme věnovat. A čím jiným začít než zdejší dominantou – komínem.

Komín chvaletické elektrárny je se svými 300 metry dominantou východních Čech. Nám, co žijeme „pod komínem“, udává směr, kudy jet domů. Prostě jedeme za komínem! Budoval se jako první při výstavbě elektrárny v sedmdesátých letech minulého století.

Čtěte také:
Modernizace Chvaletic nemá negativní vliv na okolí
Chvaletice vyrobily rekordní množství elektřiny

S výstavbou vnějšího dříku se začalo v červnu 1974 a v listopadu již bylo hotovo více jak 200 metrů komínu. Na pracovišti se nepřetržitě střídala více než stovka pracovníků. Tažení betonového dříku obstarávala špičková zařízení – posuvné bednění typu Gleitbau z Rakouska nebo švédský WikstrÖm. Poprvé zde byla také vyzkoušena nová technologie demontáže posuvného bednění, které se po dokončení vnitřního komínu ve 100metrové výšce spustilo dolů a rozebralo až na zemi. Mnohatunový prstenec z betonu stoupal po několika desítkách ocelových tyčí a s přibývající výškou se postupně stahoval jako clona fotoaparátu.

Problémem bylo dostat tu spoustu materiálu nahoru, proto byla snaha o co největší mechanizaci manipulace s materiálem – především pomocí dopravníků a palet. Ne všichni dodavatelé byli již na paletizaci připraveni, proto probíhala i přímo na stavbě. Celkem bylo použito 9 619 m3, což je více než třeba na Nuselský most. Celková váha použitého materiálu je 33 414 tun. Vnější průměr komínu u jeho paty dosahuje 29,4 metru a vnější průměr v koruně 9,58 metru. Do výše 120 metrů je vytažen druhý vnitřní komín. Komín má celkem osm ochozů. Výkyv komínu může být v jeho koruně při vichřici až 1,5 metru.

V současné době se komín využívá pouze při najíždění a odstavování bloku, protože kouřové plyny jsou od devadesátých let 20. století vedeny přes odsíření do chladicích věží, což zajišťuje jejich lepší rozptyl do ovzduší. Experiment, který se uskutečnil v říjnu 2018 za využití vzducholodi, přinesl překvapivou zprávu: systém odvedení spalin přes chladicí věže pracuje natolik efektivně, že snižuje množství i těch nejjemnějších prachových částic. Díky výšce komína mohly být na jeho ochozy umístěny dvě budky pro kriticky ohroženého sokola stěhovavého, který se v areálu elektrárny vyskytuje. Nyní čekáme, ažse zde zabydlí.

Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších těžebních bestií
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
V garáži tento stroj neopravíte