Nytra: Systém povolenek se musí změnit

Podle senátora Zdeňka Nytry se nestabilita fotovoltaických a větrných zdrojů týká národní bezpečnosti. Foto: wikipedia.org

Senát požaduje systém emisních povolenek pozastavit a reformovat. „Může se stát, že do „energetické chudoby“ spadne více než Komisí předpokládaných 30 procent obyvatel EU,“ říká senátor Zdeněk Nytra (ODS) v rozhovoru pro iUHLI.cz.

Z nástroje ke snižování emisí CO2 se totiž stal v podstatě cenný papír, jehož cena kvůli plánům Bruselu a Berlína dále roste. To v důsledku ohrožuje firmy, které kvůli tomu můžou krachovat i domácnosti, jež se můžou propadnout do chudoby. Na tato nebezpečí upozorňuje v rozhovoru senátor Zdeněk Nytra. Varuje však i před dalšími riziky plynoucímu z „klimatického tažení“ EU. „Jaké palivo použijeme pro záložní zdroje energie pro případ, že nebude foukat vítr a nebude ani dostatek energie ze solárů? ptá se senátor Zdeněk Nytra v souvislosti s návrhem Evropské komise zakázat od roku 2040 zemní plyn.

„Předložme lidem dopadové studie jednotlivých kroků, ale i dopadovou studii všech opatření dohromady, a nechejme je se k tomu vyjádřit,“ navrhuje senátor krok, kterého se Brusel a všichni progresivité bojí, jako čert kříže.

Václav Klaus: Ano, budeme chudší

Na nesrovnalosti v plánu Green Deal upozorňujete dlouhodobě (například zde). Před Vánoci jste byl hlavním „motorem“ pro schválení požadavku senátního Výboru pro záležitosti EU a posléze celého senátu, aby EU přestala obchodovat s emisními povolenkami a celý systém EU ETS zásadně reformovala. Jaké pro to máte důvody?

Těch důvodů je, bohužel, hned několik. Z nástroje, který měl být prostředkem ke snižování emisí CO2 se stal v podstatě „cenný papír“, to znamená začalo se s ním obchodovat. EU plánuje stáhnout z oběhu až 40 procent povolenek. Německo chce zafixovat minimální cenu na úrovni 60 EUR. To vše, a nejen to, vede k neustálému růstu cen povolenek. Tato cena pak zase významnou měrou přispívá k růstu cen energií, a na některé podniky může, a bohužel i bude mít likvidační účinek. A to vše v době, kdy bychom se všichni měli snažit nastartovat ekonomiku po propadu kvůli covidu.

Bylo těžké toto usnesení prosadit? Kdo jsou jeho příznivci a kdo odpůrci?

Jednoduché to nebylo, zvláště ten bod týkající se výzvy k zastavení obchodování s povolenkami do doby jeho zásadní revize byl pro některé kolegy velký problém, proto se o něm hlasovalo odděleně. Naštěstí se nám podařilo většinu, byť těsnou, přesvědčit.

Překvapili vás někteří senátoři svými postoji či výroky k návrhu pozastavit obchodování s emisními povolenkami?

Ano, u vystoupení některých kolegů bylo těžké skrývat údiv. Jejich některá tvrzení totiž popírají fyzikální zákony, a nejen ty. Ano, jsem pro maximální rozvoj bezemisních zdrojů energií. Problém je v tom, které kdo za ně považuje. Je totiž poněkud pokrytecké nazývat solární panely a větrné elektrárny bezemisními zdroji, a přitom nezapočítat do těch emisí jejich výrobu, dopravu, výstavbu a následnou likvidaci. Pak už ty čísla tak zeleně nevycházejí. Dalším problémem je nestabilita těchto zdrojů, a tady už se dostáváme na půdu národní bezpečnosti.

Knotek: Regulace cen povolenek závisí na Německu a Francii

Polsko chce ze systému EU ETS vystoupit, pokud nebude nyní pozastaven a následně zásadně reformován. Mělo by, podle vás, Česko v takovém případě od obchodování s emisními povolenkami odstoupit také?

Evropská komise připravuje změnu směrnice pro obchodování s emisními povolenkami, bohužel ale opačným směrem, než by bylo potřebné. Bude velice důležité, abychom se aktivně podíleli na připomínkování této směrnice, a podle výsledku se pak budeme muset rozhodnout.

Senát také žádá Evropskou komisi o dočasné osvobození elektřiny a plynu od DPH. Zdá se však, že nová vláda se touto cestou nechce vydat, protože by šlo o plošné opatření, kdežto vláda by chtěla lidem pomáhat cíleně. Co je podle vás lepší řešení?

Ta podpora byla mířena spíše zpětně, tedy na to opatření, které rozhodla minulá vláda pro listopad a prosinec. Současná vláda, respektive pan ministr financí Zbyněk Stanjura má jistě pravdu v tom, že plošné vynulování DPH na elektřinu a plyn není ten správný recept pomoci těm, kdo to skutečně potřebují. A musím přiznat, že ten bod tam zůstal více méně nedopatřením i díky té poněkud vyhrocenější diskusi na schůzi Senátu.

Má smysl, aby do současné situace a jejích řešení na státní úrovni vůbec mluvili eurokomisaři? Není efektivnější a především rychlejší, když se státy budou rozhodovat samostatně? Navíc by to odpovídalo principu subsidiarity, na který Evropská komise ráda zapomíná.

Některá opatření by byly zcela jistě účinnější jako celoevropská, nejen s ohledem na evropský trh s energiemi, povolenky, ale EK by se měla taky vážně zabývat modifikací Green Dealu v souvislostí s covidovou krizí. Velmi se obávám, že nás heslo „Green Deal je obrovskou příležitostí“ přivede spíše než ke světlým zítřkům do temné budoucnosti. A to jde aktuálně vzít skoro doslova, viz situace s ne-dodávkami plynu z Ruska a ne-větry v Německu.

Neff: My si ty blackouty musíme „vyžrat“

Když celá krize začala, Ursula von der Leyenová prohlásila, že řešením je více větrných elektráren. Minulý týden zase Evropská komise představila svou vizi, aby se v členských státech přestalo od roku 2040 topit zemním plynem. Oboje vypadá, jako by eurokomisaři žili na jiné planetě, než ostatní Evropané…

Paní předsedkyní von der Leyenové doporučuji se seznámit s větrnými mapami Evropy, to za prvé. A já opravdu nechci, aby Česká republika byla z velké části závislá na dovozu elektrické energie, tedy bude-li nějaká k dispozici. V souvislosti s vizí zákazu topit plynem od roku 2040 mne napadají dvě základní otázky – jaké palivo tedy použijeme pro záložní zdroje energie pro případ, že nebude foukat vítr a nebude ani dostatek energie ze solárů? A jak přesvědčíme současné teplárny a elektrárny, aby investovali miliardy do přeměny svých zařízení ze spalování uhlí na plyn? Jistě, plyn není ideální řešení, ale máme jinou, v tuto chvíli reálnou alternativu? Taxonomie jádra je stále odkládána, prosadit spalovnu odpadů je s ohledem na odpor, byť ne zcela logický (spalujeme něco, co vytěžíme ze země, a do země zakopáváme odpad, který bychom mohli energeticky využít), části veřejnosti velice problematické a tak podobně.

Jak by se v otázce rychlého růstu cen elektřiny a plynu a také v otázce Green Dealu mělo nyní postupovat dále? Nehodila by se například u cen rychlost jednání a u Green Dealu naopak rozvážnost, opřená o dosud neexistující studie, například dopadů či skutečného potenciálu OZE? EK zatím vytrvale postupuje opačně.

U cen elektřiny a plynu se opravdu musí jednat bleskově, a jsem rád, že podle mých informací se touto problematikou bude současná vláda zabývat ještě na konci roku 2021. A pokud jde o Green Deal, už jsem to naznačil. Přece je naprosto normální, a každý rozumný člověk by to udělal, že když se tady objeví covid a s ním jeho dopad na globální ekonomiku, tak si sednu a zamyslím se, ne nad zrušením svých plánů a cílů, ale nad jejich realističností, přehodnotím termíny, případně cesty. U EK mi to v tuto chvíli připadá tak, že se rozhodla ještě více tlačit na pilu. Pak se ale může stát, že do „energetické chudoby“ spadne více než Komisí předpokládaných 30 procent obyvatel EU. OK, pak to ale těm lidem řekněme na rovinu, respektive předložme jim konečně dopadové studie jednotlivých kroků, ale i dopadovou studii všech opatření dohromady, a nechejme je se k tomu vyjádřit. A to vyjádření může být cestou národních parlamentů, vlád, referend, případně diskusí. Zatím se ale nediskutuje, protože vlastně není nad čím, důsledky neznáme.