Popílek z elektráren lze využít na podlahy

Foto: Severní energetická

Ročně se nahromadí 2,5 miliardy tun popílku, s nímž si nikdo neví rady. To se však může brzy změnit. Foto: Severní energetická

Popílek vznikající jako zatím nevyužitelný odpad v tepelných elektrárnách lze použít k vyrovnávání podlah v bytech před pokládkou dlažby, plovoucí podlahy či jiné krytiny.

Ročně se na skládkách na světě nahromadí 2,5 miliardy tun popílku, s nímž si nikdo neví rady. Řešení teď podle deníku Právo nabízí posluchačka chemie Vysokého učení technického (VUT) v Brně Klára Zárybnická.

Čtěte také:
Češi spotřebovali více elektřiny, její výroba klesla
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme

Po roce testů našla způsob, jak popílek zpracovat. Přimíchá se do vyrovnávací směsi – tekuté hmoty, která se rozlije na podlahu. Při tuhnutí se vyrovná a na ni se již pokládá krytina. Výsledek pokusů prokázal, že hmota je vhodná do bytů a je o polovinu levnější než směsi současné. Pro použití v halách a na místech, kde musí být podlahy vysoce odolné, ideální není. Přesto jde o postup, který by mohl být pro stavebnictví revoluční.

Úspora je značná
Spalováním uhlí vzniká v elektrárnách takzvaný fluidní popílek. Jde o zásaditou sloučeninu, která znehodnocuje půdu a nelze ji použít pro zemědělské účely. Stavaři vědí, že klasický popílek lze přidat do cementu, ale u těch fluidních je potíž s tím, že se rozpínají. Použití popílku z elektráren je proto pro stavebnictví problémové.

Rok jsem zkoušela míchat různé směsi, abych vypilovala jejich správné tuhnutí, pevnost a další vlastnosti. Výsledek se nakonec dostavil,“ prozradila Právu Zárybnická. S výzkumem jí pomohl vedoucí její bakalářské práce Tomáš Opravil, který se tématem využití popílku zabývá na VUT již léta.

K vyrovnání podlahy samonivelační hmotou v pokoji o 20 metrech čtverečních, v němž je nutné vytvořit centimetrovou vrstvu, je nutné použít tři pytle směsi o celkové váze 75 kilogramů. Nyní stojí asi 750 korun. Při použití popílku se cena sníží na 150 až 450 korun. Popílek pro testy brala studentka z hnědouhelné elektrárny v Tisové nedaleko Sokolova.

Problém je v tom, že složení každé várky popílku, který z ní dorazil, bylo odlišné. Nevzniká tedy hmota jedné kvality. Pro každou várku popílku by tedy bylo nutné použít jiné složení směsi, do něhož se tento odpad přidá. To by bylo momentálně problémem při zahájení větší výroby nové samonivelační hmoty s popílkem,“ doplnila studentka.

Pro chemiky z VUT je to směr, kterým se dál mají zabývat. Zárybnická dělala výzkum jako součást své bakalářské práce, která byla vyhodnocena coby letošní nejlepší práce posluchačů této technické vysoké školy.

Mohlo by vás zajímat:
Německá Energiewende ohrožuje chudé
Mostecko bez uhlí aneb Apokalypsa 2030
VIDEO: Výbuch srazil giganta na kolena