Před 125 lety zahynulo při výbuchu v dole 235 lidí

Důl Františka byl po 2. světové válce začleněn pod Důl Československé armády a po vytěžení v roce 1965 zasypán. Foto: wikipedia.org

Před 125 lety, 14. června 1894, otřáslo doly Františka, Jan Karel a Hlubina v Karviné pět výbuchů. Zahynulo 235 havířů, což dodnes představuje největší důlní tragédii v ostravsko-karvinském revíru.

V osudný čtvrtek 14. března sfáralo na odpolední směnu do dolů hraběte Larische-Mönnicha přes tisíc havířů. Ve 21:30 se dolem Františka ozval mohutný výbuch. Dým a prach se vyvalil až na povrch. Okamžitě se začaly organizovat záchranářské práce. Jen za půl hodiny po prvním výbuchu však dolem otřásla druhá detonace. Záchranné mužstvo, které se snažilo najít zraněné kamarády, nemělo šanci – při druhém výbuchu zahynulo nejméně šedesát zachránců. Při pozdějších třech výbuších naštěstí nikdo nezahynul, lidé s nebezpečím už počítali.

Čtěte také:
Podváděla Tesla s ekologickými dotacemi?
Bez úlev Dánové Teslu nechtějí

Havíři, inženýři i důlní dozorci bez dýchacích přístrojů vynášeli raněné i mrtvé a přitom nevěděli, kdy dojde k dalšímu výbuchu,” uvedl Roman Makarius, emeritní předseda Českého báňského úřadu a autor knihy Memento důlních nehod v českém hornictví.

Při neštěstí zahynulo celkem 235 lidí. Mnohé oběti při vyprošťování poznávali jen podle zbytků ošacení, prstýnků nebo řetízků. Po obětech zůstalo 130 vdov a 194 sirotků. Hrabě Larisch-Mönnich nechal nad místem tragédie postavit kapličku a na hřbitově v Karviné Dolech vyrostl pomník se jmény všech obětí, stojí tam dodnes. Přesné příčiny katastrofy nebyly odhaleny. Buď byla porušena bezpečnost při trhacích pracích, nebo se samovznítil a poté vybuchl uhelný prach.

Ohlas neštěstí byl obrovský. Karvinský případ se dokonce dostal na jednání říšského sněmu. Záhy vznikla nová pravidla pro práci v dolech, posílily se důlní kontroly a hlavně vyšlo nařízení o vzniku záchranných stanic. Rok po karvinském neštěstí se také objevil první přenosný dýchací přístroj.

Důl Františka byl po 2. světové válce začleněn pod Důl Československé armády a po vytěžení v roce 1965 zasypán.

Vůbec nejhorším důlním neštěstím v tuzemsku se stal požár v dole Marie v Březových Horách u Příbrami v roce 1892, při němž zahynulo 319 havířů.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
Rypadlo váží jako 2700 škodovek
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu