Přesun peněz na vázané účty může přinést krachy

Jestli těžební firmy budou muset rychle převádět prostředky na sanace na vázané účty, budou muset také omezit investice, brát si provozní úvěry, nebo budou mít existenční potíže. To platí zejména pro menší společnosti.

Převod firemních peněz na sanace a rekultivace na vázané účty do roku 2023, respektive 2025, to je zatím poslední požadavek premiéra Andreje Babiše k novele Horního zákona. Podle oslovených šéfů společností sdružených v Těžební unii to může být zásadní problém.

Čtěte také:
Babišovské něco za něco
Aktivisté kážou vodu, ale pijí víno

„Zkrácení termínu bude mít vliv na omezení investic a rozvoje společností, včetně možnosti přehodnocení plánovaných, případně zastavení již zahájených investic,“ vypočítává výrobně technický ředitel firmy Kámen a písek Český Krumlov, Otakar Veselý mladší. „Zejména pro menší společnosti těžící neenergetické suroviny může zkrácení termínu převodu znamenat nemalé finanční problémy a může vést až k insolvenci firmy,“ varuje dále před ještě horšími dopady. Se svým názorem není sám.

„Dochází tím k pokřivení podnikatelského prostředí. Bude docházet k omezování investic na úkor stabilizace společností tak, aby obstály v konkurenčním prostředí,“ je přesvědčený například i jednatel firmy Lomy Mořina Radim Lex. V obecné rovině pak tyto změny již dříve dohodnutých podmínek budou vyvolávat nejistotu v celém podnikatelském prostředí. Právě o tom vypovídá i odpověď dalšího z oslovených ředitelů

„Jedná se o oborové, velice strategické omezení, které, jako v mnoho jiných případech, nevzešlo z žádné odborné debaty nebo analýzy. Stejně tak totiž mohl dotaz znít, co říkáte na termín 2020; 2045; 2275…,“ konstatuje Josef Buvalič, ředitel pro strategii těžby a báňskou činnost ve společnosti LB Minerals. „Je velice smutné, že současná vláda se nesnaží své požadavky s nikým a ničím koordinovat. Pokud by se otázce těžebního průmyslu opravdu vážně věnovala, zjistila by, že náš obor v posledním desetiletí musel absorbovat velké množství jiných nesystémových kroků. Z mého pohledu se jedná jen o populistický boj o volební preference, který navíc není nutný. Stávající legislativa totiž jasně stanoví, že těžební společnosti musí prioritně čerpat analytické prostředky. Je tedy jen otázkou času, kdy dojde celorepublikově k eliminaci analytických účtů. Současnému zájmu premiéra proto nerozumím,“ analyzuje situaci ředitel. Na jeho analýzu se snaží pozitivním návrhem reagovat další člen Těžební unie.

„Možná by stál za úvahu návrh, aby do pěti let anebo i dříve byly uloženy na vázané účty rezervní prostředky v případě lomů a provozoven, u nichž se počátek rekultivace a sanace již začíná aktuálně blížit. V případech, kde se nezačne s rekultivací dříve než za 10; 20 let nebo dokonce později, by mohli být stanoveny lhůty delší,“ navrhuje vládě vstřícnější postup Jan Kadúch, který ve společnosti Eurovia vede Lomy Morava.

Představitelé těžebních společností se s postojem vlády neshodují ani v otázce případného zvyšování úhrad z vytěžených nerostů. Vycházejí za prvé z toho, že ještě dva a půl roku má platit moratorium na jeho zvyšování, ze kterého vycházeli při přípravě svých podnikatelských plánů.

„V každém případě nechat moratorium doběhnout. Úhrady určitě nezvyšovat. Co se týká vzorců, je to teď pro výpočty jednodušší a v pořádku,“ vidí situaci Otakar Veselý mladší z Kámen a písek Český Krumlov. Stejný názor má i Radim Lex z Lomů Mořina.

„Rozhodně by se mělo změnit rozpočtové určení poplatků tak, aby 100 procent z nich bylo směřováno obcím, na jejichž území k těžbě dochází,“ doplňuje Martin Netoušek, ředitel pro inženýrink firmy Českomoravský štěrk. Výši úhrad i moratorium by však také nechal beze změn.

„Je účelné a nutné, aby došlo překotně k dalšímu navyšování úhrad? Při posledním navyšování úhrad bylo úvodní zadání premiéra zvýšit úhrady z vydobytých nerostů desetinásobně, v posledním realizovaném zadání byla částka snížena na dvou a půl násobek, a to vše bez jakékoliv analýzy, bez jakýchkoliv odborných debat. Je tedy opravdu nutné v tuto chvíli vůbec přemýšlet o navyšování úhrad nebo by bylo vhodnější po delším čase – například pět let platnosti moratoria je zajímavý časový úsek – dopady zvýšení úhrad objektivně prověřit,“ komentuje vývoj ředitel LB Minerals.

„Vypořádal se vůbec těžební průmysl s posledním dramatickým zvýšením úhrad? Přál bych si, aby se současná vláda zaměřila spíše na uvedené dotazy. Zvlášť, když je těžba a úprava nerostů jedním za dvou základních zdrojů, které lidská společnost má. Po čase navyšování všech možných poplatků a úhrad nastal spíše čas na zrychlení povolovacích procesů a zefektivnění státní správy,“ nabízí vládě nový směr úvah Josef Buvalič.

Mohlo by vás zajímat:
Z Dolu Bohumír je hornické muzeum
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj