Při blackoutu by Prahu zachránilo Kladno

Teplárna Kladno se dokáže probudit ze tmy sama, i bez vodního impulzu. Foto: 7energy.com

Neustále roste spotřeba elektřiny, v Evropě se přitom vypínají další a další stabilní zdroje. Tento souběh podle expertů významně zvyšuje riziko blackoutu. V Teplárně Kladno jsou na tuto kritickou situaci naštěstí dobře připraveni.

Rozjet velké turbíny elektráren po blackoutu není vůbec jednoduché. Potřebují totiž pořádný kopanec. Například Elektrárna Chvaletice již úspěšně otestovala start ze tmy ve spolupráci s přečerpávací elektrárnou Dlouhé stráně či přehradní elektrárnou Orlík. Takové řešení je však podmíněno dostatkem vody. Teplárna Kladno, kterou před dvěma lety koupila skupina Sev.en Energy, má unikátní vlastnost. Dokáže se totiž probudit ze tmy sama, i bez vodního impulzu, napsaly Kladenskelisty.cz

„Náš blok číslo osm s plynovou spalovací turbínou je vybaven pomocným dieselgenerátorem, a jako jediný v republice tak umí sám najet úplně od nuly bez jakéhokoliv vnějšího zdroje. V případě totálního zhroucení přenosové a následně distribuční soustavy by byl schopen zprovoznit uhelné bloky naší teplárny a ty by potom zvládly oživit další zdroje. Operaci jsme úspěšně otestovali v rámci cvičení Blackout 2018,“ vysvětlil Petr Karafiát, ředitel pro ekologii a inženýring Teplárny Kladno.

Blackout přijde. Otázkou je pouze kdy

Energetické centrum zahrnující moderní plynovou turbínu a fluidní uhelné kotle postavili Američané v sousedství kladenských oceláren před 20 lety. Při výstavbě byly použity nejnovější technologie, které byly tehdy na trhu, a komplex tak dodnes patří k nejmodernějším energetickým zdrojům v Česku. Plynový blok je navíc napojen na páteřní plynovod, který zůstává pod tlakem i v případě masivního výpadku elektřiny.

Kladenský blackstart by začal automatickou reakcí. Na uhelných blocích by naskočily záložní dieselgenerátory a ty by během desítek vteřin oživily nouzové osvětlení a řídicí systémy. Následná komunikace s dispečery distribuční soustavy by potvrdila blackout a přechod do nouzového režimu. V jeho rámci už probíhá restart „zdola nahoru,“ jehož popis musí běžnému smrtelníkovi připomínat něco na způsob černé magie.

„Když operátoři zkontrolují a případně opraví všechna zařízení a rozvodny, musí se zvolit trasa, po které se bude najíždět. Je to jako když jede vlak – je třeba mít perfektně připravenou trať, aby nikde nevykolejil. Pak už můžeme spustit pomocný dieselgenerátor a zmáčknout pomyslné zelené tlačítko, čímž uvedeme do provozu naši plynovou turbínu,“ popsal Karafiát.

Neff: My si ty blackouty musíme „vyžrat“

Tento proces připomíná start letadla a turbína vskutku technicky odpovídá leteckému motoru. Na obrazovce řídicího počítače postupně nabíhají hlášky, které potvrzují, že je vše v pořádku, až nakonec turbína dosáhne na potřebných 3000 otáček za minutu. Secvakne se generátorový vypínač a zázrak je hotov: do drátů začne proudit elektřina.

„Problém je v tom, že v soustavě musí neustále platit rovnováha mezi výrobou a spotřebou. Operátoři tedy musí zvyšovat výkon a připojovat zatížení postupně, aby stroj nepřetížili, ale ani aby nebylo zatížení malé. V obou případech totiž hrozí opětovný výpadek a začíná se úplně od začátku. Předpokládáme, že na začátku by část výkonu rozsvítila město Kladno,“ vysvětlil Karafiát.

Podle scénáře obnovy by tento okamžik měl nastat už hodinu a půl po blackoutu. Zbytek výkonu by byl využit k nastartování jednoho z uhelných bloků a poté by kaskádovitě startovaly další bloky, které by již měly pokrýt spotřebu nejen Kladna, ale i minimální nutnou potřebu celé levobřežní části Prahy. Plného výkonu všech bloků by bylo dosaženo do pěti hodin po výpadku. Soustava by nejprve fungovala v jakémsi ostrovním režimu, to je bez spojení se „zbytkem světa,“ a teprve po obnovení napětí v páteřní přenosové soustavě by byl ukončen nouzový stav a oblast by se s ní opět sfázovala.

„V současnosti připravujeme nový projekt, který by ověřil, jakým způsobem by se dal nastartovat zbytek Prahy a středních Čech. Pro tyto účely chceme využít strategické polohy Elektrárny Chvaletice a po 110kV linkách jí podat napětí z našeho uhelného bloku. Jeho turbína je již dostatečně robustní, aby to dokázala, takže předpokládám, že to půjde. Ale to máte jako se vším v energetice: je potřeba to propočítat a vyzkoušet,“ uzavřel Petr Karafiát.