Senát schválil Zákon o ochraně ovzduší

Ve 45 minutové rozpravě k zákonu senátoři kritizovali lány řepky, chválili možnost omezit spalování v neekologických kotlích v domácnostech. Diskutovalo se i o lokálních Programech zlepšování ovzduší.

„Omezíme emisní výjimky pro stacionární spalovací zdroje elektřiny, nebo ne?“ Takovouto otázkou se dnes nikdo ze senátorů nezabýval. Na rozdíl od Sněmovny, kde tuto možnost rozvířila předsedkyně Výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti).

O tom, že za důležitější považují například praktickou bezzubost regionálních Programů zlepšování ovzduší, dali senátoři vědět už při projednávání novely Zákona o ochraně ovzduší ve výborech (životní prostředí a hospodářství). „Možná se návrh na omezení výjimek objeví na plénu. Nepřijímejte ho, není to nápad z reálného světa,“ řekl například zpravodaj Hospodářského výboru Petr Šilar (KDU-ČSL). Při  diskuzi na plénu Senátu se takový návrh neobjevil, ba dokonce výjimky téměř nikdo nezmínil. Kromě zpravodajky Jitky Seitlové (BEZPP) se jich dotkla pouze senátorka Eva Syková (BEZPP). „Transpoziční zákon není z principu vhodný k řešení problematiky těžby a používání uhlí,“ konstatovala ve svém vystoupení Syková.

Čtěte také:
Poslanci odstřelili pirátskou novelu
Pirátská poslankyně chce omezit uhlí

Dnes schválená novela je totiž transpozicí tří směrnic EU, které již měly být do českého právního řádu převzaty v předchozích letech. „Tím, že novelu schvalujeme až dnes, neumožnili jsme podporu biopaliv druhé generace. Ty je totiž podle evropské směrnice možné započítávat do statistik dvojnásobně,“ upozornila na jeden z důsledků opožděného schválení Jitka Seitlová. „Jestli novela přispěje k tomu, že se zmenší obrovské lány řepky s jejími alergeny, budu jen ráda,“ dodala Syková. Senátorky tím připomněly skutečnost, že v Česku značně kontroverzní lány řepky už od roku 2015 EU nepovažuje za vhodné řešení pro dosažení předepsaných podílů biopaliv.

Řepka totiž patří právě mezi paliva 1. generace, jejichž výroba je extrémně náročná. To znamená, že celková bilance těchto biopaliv pro životní prostředí je negativní. Biopaliva druhé generace zatím v tuzemsku produkuje jen málo výrobců. Mimo jiné proto, že zatím neměli odběratelé motivaci k jejich odběru. „Biopaliva první generace byla nejdřív fajn, ale pak se zjistilo, že to není pravda. Tak se zavedla biopaliva druhé generace, ale pořád je strašně náročné je vyrobit,“ připomněl senátor Zdeněk Nytra (BEZPP) slabiny biopaliv.

Na pořadu ovšem nebyla jen biopaliva, nebo Programy zlepšování ovzduší. Došlo také na možnost obcí zakázat na svém území používání některých paliv v kotlích 1. a 2. emisní třídy dřív, než v roce 2022, kdy tyto kotle přestanou odpovídat platným zákonům.

„Vítám, že obce můžou zakázat spalování některých paliv v kotlích první a druhé třídy před rokem dvacet dva. Emise velkých stacionárních zdrojů jsou totiž nižší, než si lidé myslí. Co se týká částic prachu, způsobují jen 6,5 procenta, kdežto domácnosti 54,5 procenta. Obce a města jsou velkým zdrojem emisí! Zákon posouvá věci dál a k lepšímu,“ řekl zpravodaj Hospodářského výboru Petr Šilar.

Vystupující senátoři se shodli v tom, že je dobře, že novela zákona prodlužuje lhůtu na povinnou revizi domácích kotlů ze dvou na tři roky a podstatně zjednodušuje výběr osob způsobilých revizi provádět.

Hlasování o přijetí sněmovní předlohy novely Zákona o ochraně ovzduší bylo jednoznačné. Z 54 přítomných poslanců bylo pro 46, proti nehlasoval nikdo.

Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje