Senátor: Dokud nebude náhrada, musíme zachovat uhlí

Dokud nepřijde stabilní náhrada za uhlí v podobě pěti jaderných bloků s výkonem nad 1000 MW, musíme se podle senátora Jirsy dál držet osvědčeného zdroje energie, který máme na našem území. Tím zdrojem je uhlí. Foto: Tomáš Jirsa

Alarmistická snaha o záchranu planety, která zachvátila Evropskou unii, vede k bezbřehému utrácení obrovského množství veřejných peněz krytých převážně deficity státních rozpočtů. Tato ideologie, nebude-li zásadně revidována, může rozložit západní civilizaci, což ve finále neblaze dopadne mj. i na životní prostředí a klima, napsal v komentáři pro Právo senátor Tomáš Jirsa (ODS).

„S cílem radikálně snížit emise CO 2, resp. dosáhnout uhlíkové neutrality, nastal úprk evropských zemí od uhlí, ale i od jaderné energetiky, s tím, že všechno vyřeší obnovitelné občasné zdroje, sluníčko, vítr a také ve velké míře i fosilní zemní plyn. Všechny cíle přijaté na záchranu klimatu byly ambiciózní, a když se je nedařilo reálně splnit, přijaly se cíle ještě ambicióznější,“ napsal senátor, podle nějž je smutnou, ale ilustrující skutečností, že od podepsání Pařížské klimatické dohody (2015) celosvětově padlo více než 75 procent plánů na výstavbu nových uhelných elektráren.

V česku se nelze tvářit, že uhlí neexistuje

„Německo se chlubí, že z letošního celoročního objemu výroby elektřiny bude mít 46 procent ze slunce a větru. Ale jsou to občasné zdroje, na něž se nelze spolehnout, protože sluníčko nesvítí a vítr nefouká po celý den. Proto se Německo stalo závislé na svých sousedech a zároveň plánovalo vybudovat síť paroplynových elektráren, které tyto výpadky nahradí (a Nord Stream 2). Protože však plyn není, Německo se vrátilo k uhlí i ke změně rozhodnutí o uzavření jaderných elektráren, ale ani to nenahradí scházející elektrickou energii v Evropě. Zejména tady je potřeba hledat příčiny aktuálně vysokých cen energií,“ upozornil Jirsa.

V Česku, kde nemáme větrné pobřeží a počty plně slunečních dnů se počítají na desítky, je podle senátora situace ještě komplikovanější. V lednu, únoru a březnu letošního roku vyrobily obnovitelné občasné zdroje pouze jednotky procent potřebné elektřiny. Zato uhlí se v těchto měsících podílelo na výrobě elektřiny zhruba 55 procenty, jádro 35 procenty.

Jirsa upozornil, že válka na Ukrajině, sankce a následné omezení dodávek energií z Ruska situaci zkomplikovaly, ale připomněl, že první velký dodavatel elektřiny Bohemia Energy zbankrotoval kvůli rostoucím cenám energií čtyři měsíce před vypuknutím války.

Stát chce koupit zásobníky plynu za miliardy

Ani současná energetická krize podle něj nezpomalila tlak klimatických alarmistů, který může být ve svém důsledku fatální. „Dnes si musíme vybrat, zda budeme zachraňovat planetu s vědomím, že zničíme náš průmysl a v domácnostech budeme poslušně mrznout, nebo se přestaneme bát klimatických obchodníků se strachem a začneme jednat racionálně,“ zdůraznil Jirsa.

Dokud nepřijde stabilní náhrada za uhlí v podobě pěti jaderných bloků s výkonem nad 1000 MW, musíme se podle Jirsy dál držet osvědčeného zdroje energie, který máme na našem území, který umíme těžit a ekologizovaně spalovat ve stávajících elektrárnách a teplárnách. Tím zdrojem je uhlí.

Zásoby uhlí máme na dalších 100 let. Musíme však v provozu zachovat dostatek kapacit umožňujících toto palivo využívat a pokračovat v jeho těžbě, resp. skrývkování nových prostor. Například limity v dole Bílina, patřícího do skupiny ČEZ, byly prolomeny již v roce 2015, reálné práce na dlouhodobějším zachování těžby tam však neprobíhají,“ vysvětlil senátor, podle nějž je potřeba neustále opakovat, že všechen CO 2, který za cenu obrovských (námi placených) nákladů ušetříme, navýší Čína a Indie každoročně více než 50krát.

Osmdesát procent obyvatel planety bojuje denně s chudobou, nedostatkem energie a potravin a evropské bláznění, které je cestou do chudoby, jim musí připadat víc než absurdní. Nenechme se dále strašit,“ uzavřel svůj komentář Tomáš Jirsa.