Báňský úřad přerušil řízení o stanovení dobývacího prostoru pro těžbu štěrkopísku u Moravského Písku na Hodonínsku a Uherského Ostrohu na Uherskohradišťsku. Požádal o to zájemce o těžbu, firma František Jampílek poté, co Městský úřad Uherské Hradiště vydal nesouhlasné stanovisko.
Okolní obce jsou proti těžbě, bojí se znečištění blízkého zdroje pitné vody pro více než 100 tisíc lidí.Městský úřad Uherské Hradiště vydal koncem srpna nesouhlasné stanovisko kvůli nesouladu s územním plánem. „Jsme podle správního řádu povinni toto závazné stanovisko akceptovat, ale žadatel má právo podat odvolání. On toho využil a bude o tom rozhodovat krajský úřad,“ uvedl mluvčí Báňského úřadu Bohuslav Machek.Firma podala odvolání a požádala o přerušení řízení.
Čtěte také:
Navštivte nové muzeum elektroenergetiky
Uhlí místo turistů na Moldavské dráze
Úřad se předtím chystal stanovit dobývací prostor na základě kladného stanoviska ministerstva životního prostředí. Ke stanovení dobývacího prostoru se vyjádřily různé instituce – kvůli dopadu na vodu, přírodu i územní plán. V rozhodnutích jsou ale rozpory, hygienici ve Zlínském kraji dali doporučení, jihomoravští záporné stanovisko a upozornili na možnost nevratného poškození pitného zdroje, navíc v období velkého sucha.
Báňský úřad počká na rozhodnutí krajského úřadu a potom může rozhodnout, zda stanoví dobývací prostor. Teprve pak může firma podat žádost o těžbu, k níž se znovu vyjádří různé instituce. „V tomto procesu stanovování dobývacího prostoru se pouze rozhoduje o způsobu využití území k těžbě štěrkopísku. Mění se jen způsob využití pozemku k těžbě, která ale pak musí být samostatně povolena,“ objasnil Machek.
Jak úřad rozhodne o povolení těžby, podle něj nelze předvídat. „Musíme přihlížet ke každému podnětu a pečlivě zvážit jednotlivé návrhy. Musíme se řídit stanovisky orgánů na ochranu vody, přírody, ale musíme se řídit i zákonem a odbornými posudky. Přihlédneme také k podobným podmínkám, kde jsme už dříve povolovali těžbu,“ dodal. Zatím úřad nemá informace, že by u těžeb štěrkopísku blízko vodních zdrojů došlo k ovlivnění kvality povrchových a spodních vod.
Zdroj pitné vody zvaný Bzenec-komplex je na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje. Je pátý největší v zemi. Zásobuje obyvatele Hodonínska, Břeclavska, ale i části Kroměřížska. Okolní obce sepsaly proti těžbě petici a varují, že může vodu nevratně znehodnotit. Proti těžbě se staví Jihomoravský kraj i senátoři, kteří chtějí vyzvat báňský úřad k přezkoumání rizika těžby.
Mohlo by vás zajímat:
Z Dolu Bohumír je hornické muzeum
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj