
Potíže s připojením k internetu provázejí i jednání tak důležitého orgánu, jakým je Uhelná komise, nebo její pracovní skupiny. Názory členů se komise se přitom příliš nesbližují.
Pro diskuzi před závěrečným hlasováním Uhelné komise by bylo lepší osobní setkání při dodržení všech povinností plynoucích z vládních nařízení kvůli koronaviru, než jednání online. Je o tom přesvědčen člen komise a poslanec Jan Zahradník (ODS). Protože potíže s připojením, které se vyskytují, výměně informací a debatě samotné rozhodně neprospívají.
Čtěte také:
Zelení lobbisté tlačí další omezení emisí
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou
Přestože ministr průmyslu Karel Havlíček předpokládá, že na listopadovém zasedání Uhelná komise rozhodne o termínu, který doporučí vládě pro uhelný exit, komise zatím nevyřešila řadu otázek, které těsně souvisejí s náhradou uhlí. Stejně tak zatím do finálního stadia nepokročila diskuze o tom, v kterém roce by exit měl nastat.
„Podle médií se zdá, že termín odchodu Česka od uhlí už je nějak určen. Ale v rámci komise jsme zatím o ničem takovém nijak nehlasovali,“ podivuje se v posledních dnech často zmiňovanému termínu uhelného exitu v roce 2038 poslanec Zahradník. Ten z uvedeného letopočtu nemá dobrý pocit. Obává se totiž, že se za 18 let Česko nedokáže na novou energetickou situaci dobře připravit. „Jen v plynových zdrojích by mělo, podle posledních údajů, přibýt asi 3300 megawatt výkonu. Budou na to potřebné miliardy? Stihne se to včas?,“ pokládá základní otázky.
Čas totiž hraje čím dál větší roli. Tlak Evropské unie a zelených aktivistů na růst cen emisních povolenek totiž může vést energetické firmy k tomu, že své uhelné provozy zavřou dřív a bez ohledu na to, zda je za ně náhrada. Vlastně ne „může vést“, ale podle aktivistů rovnou „má vést“. „Povolenka nyní stojí 50 eur, což už docela komplikuje život řadě firem, teplárnami počínaje. Co budeme dělat ve chvíli, kdy stále stoupající cena povolenky už nebude únosná pro firmu či firmy, na jejichž produkci jsou závislé statisíce lidí a taká firma ohlásí ukončení provozu? To je situace, se kterou se zatím prakticky nepočítá. Ale ona může vcelku brzy reálně nastat. A náhrada nebude po ruce,“ vysvětluje své obavy poslanec.
„Mně nevadí konec uhelné doby, s tím nemám problém. Mně vadí, že i když neznáme způsob, jak uhlí bezpečně nahradit, máme určit, kdy ho přestaneme používat. To je zcela nezodpovědné,“ říká rozhodně Jan Zahradník. „Vezměte si jen, že v progresivní variantě by se v Česku mělo vztyčit 800 až 900 větrných turbín o výkonu dva megawatty. V ambiciózním scénáři by jich prý bylo 2000,“ připomíná.
Připomíná také, že neoddělitelnou součástí energetiky postavené na obnovitelných zdrojích jsou úložiště energie. Která nemáme. Objevují se úvahy, že by se snad daly v uhelných oblastech Ústeckého a Karlovarského kraje vybudovat přečerpávací elektrárny, které fungují jako úložiště elektřiny. Jak moc je to reálné zatím nikdo neví. „Slyšel jsem aktivistické nápady, že jako přečerpávací elektrárna může fungovat vltavská kaskáda. Připadá mi nepochopitelné, že tohle vůbec někoho napadne. Už třeba jen proto, co by to udělalo s životem v řece,“ říká Zahradník, který je také členem sněmovního Výboru pro životní prostředí.
Úvahy o bateriových úložištích, která by poskytovala skutečně bezpečnou zálohu pro Českou republiku, považuje poslanec rovnou za nereálné. „Na hodinu by republika potřebovala zhruba 9000 megawatt. To, počítáno podle ceny největšího tuzemského úložiště v Plané nad Lužnicí, by přišlo na asi 250 miliard korun. Hodinová záloha! Šest hodin už by stálo jeden český rozpočet před koronavirem. Kde na takové investice máme vzít?“ pokračuje v argumentaci. V té souvislosti poukazuje i na to, že zeleným aktivistům je trnem v oku fakt, že Česko vyváží elektřinu. Přitom zájem o import elektřiny poroste úměrně tomu, jak Unie donutí okolní země odstavovat fosilní zdroje. „Prodej elektřiny do zahraničí bude za pár let velmi vítaným zdrojem daní pro státní rozpočet, který bude rád úplně za každou korunu,“ uzavírá poslanec a člen Uhelné komise Jan Zahradník.
Že se svými názorem není zdaleka sám, dokládá i vyjádření Svazu průmyslu a dopravy. „Diskuse o bezuhelném roku 2038 či jakémkoliv jiném je z pohledu SP ČR předčasná, neboť v aktuální podobě materiálu modelování scénářů chybí výpočet celkových nákladů systému, aktualizace plánu transformace teplárenství a popis podmínek, které jsou nutné pro realizaci jednotlivých scénářů včetně uvedení rizik, které by vedly k odchýlení se od trajektorie scénáře,“ řekla včera mluvčí svazu Lenka Dudková, kterou citovaly České noviny (zde).
Bez ohledu na tyto praktické výhrady zástupci zelených organizací v Uhelné komisi i nadále požadují ukončení používání uhlí do roku 2033.