Doba čtení:1 m, 49 s
Kapacitní zálohu budou tvořit především odstavené uhelné elektrárny, které lze v případě potřeby rychle nastartovat. Foto: ČEZ

Od roku 2025 by v Česku mohl odstartovat systém kapacitních plateb pro odstavené elektrárny, za to, že budou připraveny naskočit v případě nedostatku elektřiny. Počítá s tím plán Ministerstva průmyslu a obchodu.

Půjde především o uhelné elektrárny, s jejichž odpojením od sítě v následujících letech se počítá. Namísto definitivního ukončení provozu by však zůstaly připraveny pro případ nouze. Za pohotovost by jejich vlastníci dostávali zaplaceno právě prostřednictvím systému kapacitních plateb.

Čtěte také:
Česká elektřina zachránila Německo
Aktivisté kážou vodu, ale pijí víno

Záměr na zavedení kapacitních mechanizmů vyplývá z hodnocení elektrizační soustavy na příštích 20 let (MAF CZ), kterou tento týden představil provozovatel soustavy společnost ČEPS spolu s vedením ministerstva průmyslu. Podle dokumentu se Česko bude v budoucnu muset potýkat s nedostatkem elektřiny, uvedlo Euro.cz.

V souvislosti s tím je podle ČEPS třeba začít pracovat i na platbách za pohotovostní jistotu. „Dáváme doporučení ke snížení rizik a to je ve střednědobém horizontu otázka kapacitních mechanizmů, což není nic jiného než to, co se děje v okolních zemích, kdy některé elektrárny přejdou do strategické rezervy a po určitou dobu maximálně deseti let jsou připraveny, aby v případě silnějšího výpadku mohly zastoupit dodávky z obnovitelných i jiných zdrojů,“ uvedl šéf ČEPS Martin Durčák.

Zavedení plateb se neobejde bez notifikace Evropskou komisí. Pro jednání s Bruselem pak podle náměstka ministerstva průmyslu pro energetiku Reného Neděly tvoří právě analýza MAF CZ nepostradatelný podklad, na jehož dodání ministerstvo čekalo.

„V tuto chvíli tedy připravujeme argumentaci. Komisi jsme však už informovali o tom, že budeme mít kolem roku 2025 nedostatek výkonu a že se v České republice bavíme o strategické rezervě. Zatím ale ještě nemáme finální číslo, jaký objem bychom potřebovali v konkrétních letech, ale samozřejmě na tom pracujeme,“ dodal Neděla.

Evropská komise zatím schválila nějakou formu kapacitních plateb celkem šesti členským státům. Vedle zmíněného Německa také sousednímu Polsku, Belgii, Řecku, Francii a Itálii. Systém však funguje také třeba ve Velké Británii.

Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších těžebních bestií
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
V garáži tento stroj neopravíte