
Uhelná komise, jejíž začátek práce se blíží, by měla být především pracovní orgán. Odborníci doufají, že faktická diskuse nebude příliš vytlačena ideologií.
Komise, kterou v týdnu schválila vláda, má po německém vzoru přijít se zásadním doporučením, jak bude Česko dál využívat uhlí a kdy by od jeho využívání mělo ustoupit. „Výsledkem její práce by měl být termín konce uhelné energetiky v zemi, včetně jednotných podmínek pro všechny provozovatele a kompenzací pro dotčené regiony,“ očekává mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Čtěte také:
Komise bude řešit uhlí i energetický mix
Uhelná komise nesmí pracovat v režii ekologů
Zatím se ví, že bude mít 19 členů a z jakých institucí budou. Podle usnesení vlády v ní zasednou zástupci ministerstev pro místní rozvoj a financí a práce a sociálních věcí, Českého báňského úřadu, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komory, Českomoravské konfederace odborových svazů, nevládních neziskových organizací s hospodářským, environmentálním a sociálním zaměřením, zástupci Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje, poslanecké sněmovny a akademické sféry.
Ideologie nesmí nabourat žádoucí kompromis
„Složení je opravdu reprezentativní a bude spíše záležet na organizaci její práce, aby to byl nejen diskusní, ale především pracovní orgán,“ hodnotí složení podle institucí například analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Tohle hodnocení ovšem nesdílejí všichni. Považují ji za příliš rozsáhlou, což bude omezovat její práceschopnost. A jsou výhrady i k jejímu složení.
„Akceschopnost komisí, které mají příliš mnoho členů, je vždy výrazně limitovaná. Uhelná komise se skládá z 19 členů, což je dle mého názoru dvakrát více, než je ve skutečnosti třeba. Osobně bych do uhelné komise nezapojoval například ministerstvo práce a sociálních věcí či nevládní neziskové organizace,“ škrtal by v jejím složení třeba hlavní ekonom BH securities Štěpán Křeček.
U podobných komisí vždy existují obavy z toho, že jejich činnost bude podléhat ideologickým pohledům, nebo politickým tlakům. Podle očekávání respondentů se v rozhodování budou prolínat fakta s politikou i zelenou ideologií.
„Po zkušenostech ze zahraničí je jednoznačné, že půjde o vliv všech těchto aspektů,“ předpokládá mluvčí ČEZ Kříž. „Doufejme, že politika a ideologie příliš nenabourá žádoucí kompromis mezi environmentálními a ekonomickými hledisky,“ je mírně optimistický analytik Gavor. Například Štěpán Křeček však jeho optimismus nesdílí. „Vzhledem k tomu, že většina členů Uhelné komise je více či méně navázána na politiku, obávám se, že logická argumentace bude nahrazována politickým blábolením a ideologií. Koneckonců na to jsme v oblasti energetiky již bohužel zvyklí,“ vysvětlil.
Německá uhelná komise doporučila své zemi opustit uhlí do roku 2038. Její rozhodnutí bude mít zřejmě vliv i na práci české komise, stejně jako nálady v Evropském parlamentu a dalších členských zemí unie.
„Závěry německé uhelné komise by jistě měly být brány v potaz i v České republice. To, jak se zachovají Němci, bude ovlivňovat nabídku i poptávku po uhlí. Strategie České republiky by na to měla vhodně reagovat, přičemž by měly být brány v potaz především ekonomické aspekty,“ uvedl hlavní ekonom BH securities Křeček.
Konec uhlí až po roce 2040
Vcelku jednoznačná jsou očekávání týkající se konkrétních výsledků, které komise předloží vládě. Ta by se na jejich základě pak měla rozhodovat. K tomu by podle dosavadních předpokladů mělo dojít na konci roku 2020.
„Očekávám, že o český uhelný exit se povede debata v časovém intervalu 2040 – 2050. S tím, že asi 10 let před výsledným kompromisním datem se tato otázka znovu otevře a bude se ověřovat, zda není možné odchod urychlit,“ uzavřel Jiří Gavor.
Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj