Vláda chce dostavět v Dukovanech jeden blok

Ministr Havlíček nezpochybnil dřívější odhad 120 miliard korun na dostavbu jednoho bloku, připustil i náklady ve výši 150, nebo 200 miliard. Foto: wikipedia.org

Investorem nového bloku by měla být dceřiná společnost ČEZ. Podle představ vlády by o podmínkách mělo být jasno do konce roku. Řekl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

V Dukovanech by měl vyrůst blok s kapacitou 1200 megawatt. Dohodla se na tom v pondělí vláda na svém zasedání. Financování projektu by měla zajistit dceřiná společnost polostátního ČEZ. Ale právě proto, že jde o polostátní společnost, bude tomu muset předcházet řada jednání a vyjasňování. Stavba by podle slov ministra Karla Havlíčka v České televizi mohla začít v roce 2028. Případně o rok, nebo dva později. Záležet bude především na délce stavebního řízení. Zahájení dodávek elektřiny by mohlo podle něj přijít na řadu v roce 2034, nebo 2035.

Čtěte také:
Belgie ukazuje, jak dopadne celá Evropská unie
Další jaderný průšvih ve Francii

O financování by se měla postarat stoprocentně dceřiná společnost ČEZ. „Je to cesta, která zaprvé jasně říká to, že ČEZ je dostatečně fundovaný, stabilní a zkušený ve smyslu nejenom finančního zázemí, ale i ve smyslu personálního zázemí. Konečně už také postavil v minulosti jadernou elektrárnu,“ vysvětlil Karel Havlíček. Stát by poskytoval investorovi garance. „Je to model, který není ve světě neobvyklý,“ dodal ministr. Garance by spočívaly i v tom, že by si v případě podstatné změny podmínek na trhu stát dílo převzal. „Byznys plán bude vytvářet ČEZ, nicméně pokud by stát změnil legislativní prostředí, regulatorní prostředí a do určité míry by zásadním způsobem vstoupil do toho podnikatelského záměru, tak ČEZ bude mít opci, a to opci takovou, že stát si to musí převzít,“ popsal konkrétně ministr výchozí pozici vlády pro jednání s ČEZ.

Karel Havlíček také jednoznačně řekl, jak vláda vnímá jádro: „Je třeba si férově říct, že výstavba jaderných bloků je dnes státní zájem. A to velký státní zájem.“ Pro zajištění optimálního energetického mixu podle názoru vlády není jiná možnost. V opačném případě porostou ceny elektřiny a stát bude ve velké míře závislý na jiném zdroji. A dokonce by podle ministra hrozilo i to, že by Česko nemohlo utlumovat uhelné elektrárny tak, jak se zatím plánuje. „S ohledem na ekonomiku, s ohledem na geografické možnosti, s ohledem na technologické možnosti a s ohledem i na určitou míru bezpečnosti, je nesmysl, že bychom to dohnali obnovitelnými zdroji,“ připomněl.

Jak byl ministr relativně konkrétní v odhadech termínů výstavby, odmítl být jakkoli konkrétní v otázce ceny stavby. Nezpochybnil dřívější odhad 120 miliard korun, připustil i náklady ve výši 150, nebo 200 miliard, ale žádný z údajů neuvedl jako ten, se kterým vláda jakýmkoli způsobem počítá. Zdůraznil však, že se nepůjde maďarskou cestou „vláda-vláda“, ale prostřednictvím výběrového řízení, jež by mělo stlačit cenu. „Cena však nebude rozhodujícím kritériem,“ řekl jednoznačně.

Konkrétní nechtěl být ani v otázce případných geografických preferencí týkajících se případného dodavatele. Jinými slovy, zda vláda připouští i ruského dodavatele. „Já v tuhle chvíli nemůžu ani naznačovat. Nemůžeme si dovolit v tuto chvíli někoho zvýhodnit, nebo znevýhodnit. Můžu k tomu říct jen jednu věc. Mimo to, že se hraje o ekonomiku, že se hraje o technologické možnosti, tak se uzavírá partnerství řádově na 60. až 70. Let. A to není jen partnerství s dodavatelem, ale partnerství s tou zemí. Nechť si tady udělá každý svůj závěr,“ uzavřel ministr Havlíček.

Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje