Doba čtení:2 m, 46 s
Uhlí má i nadále zásadní význam pro zajištění bezpečné a cenově dostupné energie, podporu hospodářského růstu a umožnění spravedlivé energetické transformace ve Sdružení národů jihovýchodní Asie (Asean). Vyřazení uhlí bez uvážlivého energetického plánování by mohlo členské státy Aseanu zavléci do energetické krize, kterou by si způsobily samy.
Podle národního cílového scénáře (ATS) jednotlivých zemí se předpokládá, že se dodávky primární energie v regionu od roku 2020 do roku 2050 ztrojnásobí, přičemž podíl uhlí klesne z 28 % na méně než 13 %. V energetické kapacitě klesne podíl uhlí z 32 % na 21 % a jeho podíl na výrobě elektřiny se sníží ze 44 % na 21 %, napsal server bangkokpost.com.
Uhlí nicméně zůstane životně důležité pro průmyslové odvětví a jeho využití mírně předstihne celkový růst poptávky po energii. Uhlí je rovněž nezbytné pro cenově dostupnou energii, přičemž moderní uhelné elektrárny zůstanou až do roku 2040 konkurenceschopné vůči obnovitelným zdrojům. Kromě toho uhlí významně přispívá k ekonomice. Více než 5 % indonéského HDP v letech 2017-2021 pocházelo z vývozu uhlí. Malajsie, Filipíny a Thajsko se při udržování svých hospodářských aktivit rovněž spoléhají na dovoz uhlí.
Přestože se některé členské státy zavázaly zakázat nové uhelné elektrárny a postupně ukončit těžbu uhlí, dosud je nezačlenily do svých vnitrostátních energetických politik. Ve skutečnosti bylo v roce 2023 v Aseánu 40 000 megawattů (MW) nových projektů uhelných elektráren, přičemž více než polovina z nich již byla ve výstavbě. Během následujících tří let se očekává uvedení do provozu 84 uhelných elektráren o celkovém výkonu 29 000 MW.
Finsko zakáže od zimy dovoz ruského LNG
V důsledku toho by rychlé vyřazení uhlí z provozu mohlo narušit energetickou bezpečnost a hospodářský růst a vytvořit negativní zpětnou vazbu, která by bránila energetické transformaci. Asean se může poučit z energetické krize v EU, kde vysoké ceny energie vedly k dočasnému zastavení úsilí o energetickou transformaci. EU musela přijmout mimořádná opatření, aby udržela dodávky energie a hospodářskou stabilitu, včetně dovozu rekordního množství zkapalněného zemního plynu a opětovného spuštění uhelných elektráren. Krize, která je z velké části způsobena přílišnou závislostí EU na ruském plynu a nedostatečnou diverzifikací energetických zdrojů, poukazuje na rizika špatně řízené transformace, která jsou ještě zhoršena geopolitickou nestabilitou.
Vzhledem k jedinečné flexibilitě uhlí, jeho dostupnosti a výhodám infrastruktury by ukvapené vyřazení uhlí mohlo snížit spolehlivost zdrojů energie a zvýšit závislost zemí Asie na méně bezpečných možnostech, jako je zemní plyn. Vzhledem k tomu, že regionální produkce zemního plynu klesá, předpokládá se, že do roku 2025 se Asean stane čistým dovozcem. Tato závislost se může zhoršit, protože poptávka po zemním plynu, který nahrazuje uhlí, roste, jak je vidět v EU.
Postupné vyřazování uhlí by také mohlo ohrozit cenovou dostupnost energie kvůli vysokým systémovým nákladům. Například Indonésie by potřebovala na vyřazení uhelných elektráren z provozu přibližně 37 miliard dolarů, což odpovídá 14 % investic do čisté energie rozvíjejících se a rozvojových ekonomik. Značné investice si vyžádá také zavádění čisté energie a modernizace rozvodné sítě.
Činnosti spojené s uhlím, včetně těžby a výroby energie, významně přispívají také k regionální ekonomice prostřednictvím zisků soukromého sektoru, vládních příjmů a zaměstnanosti. Masivní stažení uhelných elektráren by snížilo poptávku po uhlí, což by vedlo ke značným hospodářským ztrátám.