Zoufalá ČSSD dělá zoufalé kroky

Raději se spojit s bezvýznamnými Zelenými a mít snad o trošku větší šanci zůstat ve sněmovně, než pomoci tomu, aby si každý Čech mohl dovolit elektřiny a tepla tolik, kolik potřebuje. ČSSD bude ve vládě chtít konec uhlí už v roce 2033.

Osobní prospěch a záchrana své partaje, nebo prosperita českého státu? Pro politika má být prospěch státu vždy na prvním místě. Nebo alespoň jeho voličů. Předseda ČSSD, strany, jež se vždy profilovala jako strana spíše nízkopříjmových skupin obyvatel, se však mezi prospěchem svých voličů (a v tomto případě i celého českého státu) a prospěchem své partaje (a svým), rozhodl pro partaj. Nabídl totiž partnerství bezvýznamné straně Zelených, jež za svoji existenci byla v českém parlamentu jednou. V roce 2017 získala ve volbách pouhých 1,47 procenta. Za tohle spojenectví, jehož efekt je navíc velmi nejistý, nabídl, že bude ČSSD ve vládě hlasovat proti závěrům Uhelné komise.

Čtěte také:
Stabilita výroby z OZE je iluze
Češi žádají energetickou soběstačnost

Že tedy on a další ministři za ČSSD budu hlasovat pro to, aby konec uhlí nastal v Česku už v roce 2033. Bez ohledu, jestli ho zvládneme nahradit, bez ohledu na to, jestli na to máme, bez ohledu na to, kolik kvůli tomu bude stát elektřina a teplo.  Bez ohledu na to, kolik lidí kvůli tomu spadne do energetické chudoby. Protože prostě nebude mít peníze na to, aby si topili, nebo svítili tak, jak potřebuj. V současnosti je v Česku takových lidí na 300 tisíc. Kolik jich bude, pokud by se Hamáčkovi a spol. podařilo skutečně odstřelit návrh Uhelné komise, doporučující pro konec uhlí rok 2038 za předpokladu, že se podaří vybudovat dostatečné náhradní kapacity?

Řeči o tom, že jde o globální klima, nebo že musíme jít příkladem, případně o tom, kolik máme emisí oxidu uhličitého na hlavu, jsou jen řeči. Celá česká produkce CO2 představuje asi 0,3 procenta z celosvětového množství. Takže naše emise opravdu hrozbu nepředstavují. Což neznamená, že je nemáme dále snížit. Ale určitě s tím nemusíme nějak zásadně kvaltovat. Vždyť čtvrtina světových emisí CO2 připadá na Čínu, která se k omezování CO2 zatím nechystá…

V zoufalé snaze zachránit pro svoji partaj místo v parlamentních lavicích, je zjevně ČSSD jedno s kým se spojí a co, nebo koho hod přes palubu. Při nabídce Zeleným hází „socani“ přes palubu zdravý rozum, který upozorňuje na to, že do roku 2033 Česko nemlže stihnout vybudovat dostatek zdrojů elektřiny, které by nahradily ty uhelné, jež nyní zajištují přes 40 procent její výroby. Se zdravým rozumem také zrazují všechny své voliče s nižšími příjmy. A zrazují doktrínu energetické soběstačnosti a bezpečnosti.

Ale možná jim je to „jen“ jedno. Protože vědí, že jejich pět ministrů nemůže přehlasovat 10 ministrů za ANO. Což by o ČSSD také nevypovídalo nic pěkného.

Každopádně, jestli někomu připadá pokles konkurenceschopnosti firem kvůli stále dražší elektřině, zadlužování, závislost na dovozu elektřiny a růst energetické chudoby jako dobrá cena za to, že se možná dostane zase do sněmovny, tak s ním asi bude souhlasit jen málokterý volič.

O závěrech Uhelné komise a stanovení českého uhelného exitu by měla vláda hlasovat dnes. Alespoň podle zpráv v médiích. Zda to tak bude opravdu, nevíme. Na přímé dotazy na Úřadu vlády jsme nedostali odpověď.