V době, kdy slunce nesvítí a vítr fouká tak akorát, aby člověku mráz namaloval červený nos a sluneční elektrárny s větrnými se v elektrické sítí odmlčí, zbývá člověku zase jenom uhlí, dřevo, jádro, plyn a to přesně v tomto pořadí.
Je přirozené, že v zimách, jako je ta letošní, si řada lidí s obavou vzpomene na živé tvory, kteří se na ochranu vyhřátého domova spolehnout nemohou. Co tedy dělají jeleni, srnci, zajíci a další a jak je i o ně postaráno? V lomu a jeho rekultivovaném okolí výtečně. Zvířata jsou totiž, na rozdíl od člověka, na zimu připravena díky evoluci již po tisíce let. A že tu byly a budou zimy daleko krutější a studenější, je z dlouhodobého vývoje klimatu jasné.
Čtěte také:
Nahlédněte do historie uhlobaronů
Michal vás seznámí s Ograbulemi
Od poslední doby ledové si všichni živočichové vybudovali dokonalé mechanizmy na to, jak zimu v pohodě přežít. Někteří ji raději zaspí, jiné hřeje zimní srst, no a ti stěhovaví prostě odletí na jih.
Příroda zimu ohlásila
Myslivcům byl příchod letošní zimy signalizován přírodou již na konci léta. Na podzim měla zvěř o poznání větší tukové zásoby a intenzivněji se pastvila. Také rostliny se snažily prostřít podzimní stůl co nejdříve. Některé duby nasadily více žaludů a uspíšily semenný rok, který u nich přichází jednou za sedm let. Jeřabiny uzrály o něco dříve, prostě vše naznačovalo, že zima bude studená a dlouhá.
Díky těmto indiciím jsou myslivci, ostatně tak jako vždy, na zimu dokonale připraveni. Proto v oborozích a jesličkách je vždy dostatek kvalitního sena. V korýtkách ječmen s ovsem pro dodání energie a nezbytná sůl. Do zásypů pro drobnou zvěř se pravidelně doplňují plevy a pšenice, na kterých hodují bažanti, zajíci a veškeré zpěvné ptactvo. Výrazný podíl na úspěšném přezimování živočichů mají i rekultivátoři, a to díky tvorbě vyvážené krajiny, která nabízí vynikající klidové a potravní příležitosti.
Umisťování výchovných zásahů, jako jsou prořezávky a probírky v ukončených lesnických rekultivacích, do zimního období má výrazný vliv i na zvýšení potravní nabídky zejména spárkaté zvěře. Jeleni, mufloni a srnky raději ohryzávají a oštipují pokácené dřeviny, které jsou pro les už k nepotřebě. Tímto opatřením se současně výrazně snižují škody na lesních porostech.
Nekrmit a dopřát klid
Na konci února ovšem živočichy teprve nejtěžší období čeká. Je to právě počátek jara, kdy dochází zvěři a dalším živočichům energetické zásoby nashromážděné na zimu a příroda ještě neprostírá svůj stůl v takové nabídce. Srnky, laně, mulonky a daněly jsou březí a nosí své budoucí potomky, kteří se začnou rodit už v průběhu května. A jak může každý z nás přispět k pohodovému přežití divoké zvěři v tomto pro ně nejkritičtějším období?
Přikrmování necháme raději odborníkům, ti přesně ví, co a v jakém množství jednotlivé druhy potřebují a dokonce i nad nimi bdí orgány státní správy svou kontrolní činností. Jediné, co od nás zvěř vyžaduje, je klid a toho mají naštěstí v lomech a na rekultivovaných plochách zatím dostatek. Proto při prvních toulkách probouzející se přírodou vstupujte do jejich světa pokud možno jenom po cestách a tiše. Své čtyřnohé kamarády mějte na vodítku a nechávejte je proběhnout na místech k tomu určených, nejraději v parcích.
Mějme na paměti, že jsme v přírodě jenom hosté a každé vyrušení se promítá na fyzické kondici všech živých tvorů. Pokud tato základní pravidla dodržíme, bude nám odměnou množství nově narozených tvorů dokonale připravených na zimu. Tedy na tu, která teprve přijde. No a jaká bude? To nám přece dá příroda vědět už v létě.
Mohlo by vás zajímat:
Z Dolu Bohumír je hornické muzeum
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj