Zvířata v lomu ČSA nestrádají

Množstvím a druhovým složením zvěře, která v lomu ČSA přirozeně žije v harmonickém vztahu s povrchovou těžbou uhlí, se nemůže pyšnit žádný další povrchový lom v Evropě. Své výsadní postavení zaujímá lom i z pohledu české myslivosti.

Myslivost a povrchová těžba uhlí toho mají mnoho společného. Jsou to lidské činnosti, kterým je precizně budován velmi nelichotivý mediální obraz díky fundamentálním ekoteroristickým názorům hrstky jedinců bez vzdělání, znalostí a pochopení přírody, se samozřejmou a vydatnou pomocí senzacechtivých médií různých kvalit. A přesto všechno současné ekology, rekultivátory, lesníky a myslivce stále spojuje jedna tenká a chcete-li zelená nit, a tou je láska k přírodě. Jsou to srdcaři, kteří obětují často celý svůj život a veškerý čas své vědě, práci a koníčku. Těžba uhlí stejně tak jako myslivost má v zemích českých starobylou tradici a můžeme směle prohlásit, že by se od českých myslivců mohla učit celá vyspělá část Evropy.

Těžební pozemky jsou ze zákona o myslivosti pozemky nehonební. To znamená, že se tam smí myslivost provozovat pouze na povolení orgánů státní správy. Nehonební pozemky jsou vždy součástí některé z honiteb a to proto, aby bylo o zvěř postaráno všude. Prostor lomu ČSA zasahuje do tří honiteb – Jiřetín, Komořany a Vysoká Pec. Tak jak lom postupuje, odevzdává plochy rekultivaci a rekultivované pozemky se stávají pozemky honebními.

Čtěte také:
Po bagrech zůstaly mokřady a čistá voda
Největší jezera v ČR vznikla díky těžbě uhlí

Lom ČSA má unikátní geografickou polohu. Na svém jihozápadním okraji zasahuje do zemědělské krajiny využívané člověkem již od neolitu a přes těžební jámu plynule přechází do horského komplexu Krušných hor. Díky této poloze dochází k přirozenému propojení dvou zcela odlišných prostředí stepního a horského charakteru, bez velkých migračních překážek vybudovaných člověkem, jako jsou silnice a dráhy. Lom samotný totiž, z pohledu zvěře, velkou migrační překážkou není. Je to právě klid, relativní absence člověka a krajinná mozaika rekultivovaných ploch, čím je pro ni prostředí lomu výjimečné. Střídání různých typů prostředí vytváří z lomu a jeho rekultivovaného okolí ideální místo pro život všech druhů zvěře.

Proto se jedině v lomu ČSA lze setkat s koroptví polní, jelenem evropským a husou velkou na jedné rekultivované ploše. Koroptev, jako vzácný zástupce fauny zemědělské části okresu, nachází v rekultivované krajině dostatek hmyzu a semen plevelných rostlin, které díky intenzivnímu zemědělství v kulturní krajině nezasažené těžbou nenajde. Husa velká má přirozené životní podmínky na propadlinách a vodních plochách rekultivované části obránecké výsypky a evidentně se jí nechce trmácet do Skandinávie kvůli hnízdění. Jelen evropský rád vyměnil chladné hvozdy Krušných hor za lesnické rekultivace s celoročním dostatkem potravy na druhově bohatých pastvinách a s klidem se vyvaluje v kalištích rekultivačních mokřadů.

Nelze zapomenout na všudypřítomné zvířecí pozorovatele horníků – muflony. Muflon byl vysazen do horských honiteb v osmdesátých letech minulého století a s postupem času se natrvalo usadil právě v lomu ČSA, z něhož expanduje přes lom Vršany a Šverma dále do vnitrozemí.

Mohlo by vás zajímat:
Mýty a fakta: Rekultivace horníky nespasí
Lužický kraj se mění v zemi jezer
VIDEO: Jezero Most napuštěné za minutu

Ťuhýk obecný