Doba čtení:3 m, 22 s
Těžební odvětví má novou odvětvovou smlouvu platnou od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2022. O tom, jak vyjednávání probíhalo, hovořil s šéfem vyjednávacího týmu za Odborový svaz PHGN Jaromírem Frantou magazín Horník Geolog Naftař.
Jakou důležitost přisuzujete úspěšnému završení vyjednávání odvětvové smlouvy, ať už z pohledu prvního místopředsedy OS PHGN nebo předsedy SOO CCG Most?
Odvětvová smlouva má pro zaměstnance, ale i zaměstnavatele velký význam. Stanoví v souladu s ekonomickými možnostmi všech zaměstnavatelů minimální nároky zaměstnanců s respektováním specifik členů Zaměstnavatelského svazu. Obecně stanoví podmínky ke zvýšení požadavků zaměstnanců nad úroveň zákonných nároků s tím, že konkrétní podmínky a nároky stanoví podnikové kolektivní smlouvy. Působnost odvětvové smlouvy zahrnuje celou škálu důležitých ustanovení, od pracovní smlouvy zaměstnanců, přes odměňování za práci, dovolenou na zotavenou až po bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Za velký úspěch proto lze považovat, že se odborům podařilo vyjednat tak kvalitní odvětvovou smlouvu.
Probíhalo vyjednávání se zaměstnavateli hladce?
Kolektivní vyjednávání bylo náročné. Situace v těžebním průmyslu v rámci našeho zaměstnavatelského svazu je nesmírně složitá. Důlní společnosti a další firmy řeší mnohdy i existenční problémy. Není jistě třeba připomínat, v jaké situaci se nachází důlní společnost OKD Ostrava, nebo jaká situace nastala na Mostecku v důsledku rozhodnutí vlády o neprolomení územních limitů na lomu ČSA. Vyjednávání ovlivnil i přístup politiků k těžbě hnědého a černého uhlí, postoj vlády k nerostnému bohatství státu. Politická reprezentace v podstatě neustále ustupuje lobbistickým skupinám a tlakům z Evropské unie a potlačuje těžbu nerostných surovin, a dokonce omezuje přístup státu k vlastnímu nerostnému bohatství. To vše se musí brát v potaz při kolektivním vyjednávání. Budoucnost těžebního odvětví a jeho zaměstnanců je z uvedených důvodu nejistá. Proto při přípravě na vyjednávání jsme se ve svazu shodli, že budeme usilovat zachovat všechny standardy dosavadní smlouvy, ze kterých se poté odvíjí
vyjednávání podnikových kolektivních smluv.
Čtěte také:
Bakala odmítá, že by se na OKD obohatil
Znali pravdu o OKD, ale už nežijí
Jaký základní cíl jste si stanovili?
Naším základním cílem bylo zachovat dosavadní standardy a promítnout do návrhu změny, které se odehrály v uplynulém období v legislativě. Hlavní bylo dostat do tarifních tabulek, které jsou součástí odvětvové smlouvy, zásadní růst minimální mzdy, ke kterému došlo za této vlády. Před zahájením vyjednávání jsme se v rámci odborového svazu dohodli na základních parametrech v oblastech BOZP, pracovního práva a mezd. Pro tyto oblasti jsme utvořili dílčí vyjednávací skupiny. Pracovně jsme to nazvali tři na tři. Skupiny měly za úkol navrhované parametry vydiskutovat a dohodnout se na nich s vyjednavači zaměstnavatelů. Proběhlo několik kol a ne ve všem došlo ke shodě. S hlavním vyjednavačem za stranu zaměstnavatelů Františkem Ondrušem jsme dohodli, že deset sporných článků návrhu projedná hlavní vyjednávací skupina. Na některých sporných článcích návrhu KSVS jsme se nedohodli a zaměstnavatelé si vzali čas na širší projednání v jejich svazu. Nakonec náš poslední protinávrh zaměstnavatelé přijali. Tím bylo vyjednávání odvětvové smlouvy završeno.
Takže jste zvítězili?
Odvětvovou smlouvu nelze chápat jako vítězství jednoho účastníka sociálního dialogu. Vždy jde o kompromis přijatelný pro obě strany. U odvětvové smlouvy si cením, že zaměstnavatelský a odborový svaz se dokázaly vůbec dohodnout na nové kolektivní smlouvě, která bude mít opět pětiletou platnost. Dali tím jasně najevo, že vážné problémy těžebního průmyslu se nevytvářejí uvnitř, ale jsou výsledkem venkovního vlivu. Rozhodující je v tom přístup politiků k nerostnému bohatství státu. Ten nám naposledy předvedli těsně před parlamentními volbami podepsáním memoranda o možné těžbě lithia na Cínovci australskou firmou. Z tohoto pohledu je nesmírně důležité, že se za této situace dokážeme se zaměstnavateli dohodnout na efektivní spolupráci. Potvrzením mých slov je i slavnostní podpis nové odvětvové smlouvy, který se uskutečnil 17. října v Praze.
V tarifních tabulkách se tedy promítnul i růst minimální mzdy?
Tarifní tabulky jsme navrhovali v době, kdy ještě nebyla vládou schválená minimální mzda pro rok 2018 ve výši 12 200 korun. Přesto se nám podařilo do již uzavřených tabulek promítnout určitý růst mzdových tarifů. Až na drobné úpravy byl náš návrh zaměstnavateli přijat.
Mohlo by vás zajímat:
O uhlí se často lže
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme
Další krok k těžbě ve vesmíru