Členské země EU se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.
V kancelářích je stále chladněji. Sochy a historické budovy potemňují. Pekaři, kteří si nemohou dovolit vytápět pece, mluví o tom, že to vzdají. Pěstitelé ovoce a zeleniny se potýkají s tím, že nechávají skleníky nečinně stát. V chudší východní Evropě se lidé zásobí palivovým dřívím, zatímco v bohatším Německu může čekání na energeticky úsporné tepelné čerpadlo trvat i půl roku. A podniky nevědí, jak by ještě mohly ušetřit.
Německá vláda oznámila, že vynaloží až 200 miliard eur (téměř pět bilionů Kč) na stabilizaci cen energií. Dnes se pak členské státy Evropské unie patrně shodnou na balíku krizových opatření proti dopadům drahých energií.
Uhelná elektrárna Emile Huchet v Saint-Avold, jedna z posledních ve Francii, se znovu rozběhne 3. října. Vláda 26. června oznámila, že elektrárna, kterou provozuje společnost GazelEnergie patřící do EPH Daniela Křetínského, bude brzy opět v provozu.
V Austrálii panují obavy z blackoutu. Rostoucí krize v uhelných oblastech Západní Austrálie může totiž ohrozit největší elektrickou přenosovou soustavu státu.
Poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři způsobily úmyslné útoky, domnívají se evropští politici i Evropská unie. Nejvíce indicií ukazuje, že plynovody poškodilo Rusko.
Mezi členskými státy EU sílí debata o zastropování cen plynu. Skupina zemí požádala Evropskou komisi, aby ministrům předložila návrh stanovení maximálních velkoobchodních cen zemního plynu. Komise však uvedla, že všeobecný cenový strop může ohrozit bezpečnost dodávek.
„Vláda jedná špatně, pozdě a chaoticky“, tak hodnotí kroky vlády v energetické krizi ředitel teplárenské společnosti Energie AG Teplo Bohemia Aleš Hrnčál.
Z přístavu Mtwara na jihu Tanzanie se do Evropy vyvážely především kešu oříšky. Nyní však lodě do Evropy vozí především tisíce tun uhlí, které evropské země zoufale shánějí ze všech zdrojů.
Evropská komise schválila dotaci 1,64 miliardy eur (přes 40 miliard korun) na podporu českých regionů spoléhajících dosud na výrobu energie z uhlí.
Přehled článků podle měsíců
