Alpy měly bez lidí méně ledu, než dnes

Klima ovlivňující růst zjevně ke svým změnám nepotřebuje člověka. Studie italských, švýcarských a rakouských vědců to dokazuje. Foto: pixabay.com

Podle vedení Evropské komise může za změny zemského klimatu člověk tím, že spalováním fosilních materiálů uvolňuje oxid uhličitý. Ten ohřívá atmosféru, což vede ke změnám, především oteplování. Úbytek ledovců se prezentuje jako jeden z důsledků.  Nebo to tak není?

Jednotnou názorovou frontu klimatistů v médiích málokdy něco naruší. Na portálu Lidovky.cz (zde) se objevila zpráva o tom, že vědci z benátské univerzity Ca Foscari, bernské univerzity a rakouské akademie věd zjistili, že v Alpách bylo před 6000 lety méně ledovců, než v současnosti. Což zjednodušeně znamená, že v minulosti bylo tepleji, než v současnosti, i když se o to nepřičinil člověk hromadným spalováním uhlí, ropy a plynu.

Čtěte také:
Zatmění slunce paralyzuje solární elektrárny
Začíná světová plynová válka?

Tohle zjištění působí v současné klimatické psychóze samozřejmě kacířsky, ale poslouchejme vědce! Kromě zdravého rozumu to po nás přímo požadují i všemožní zelení aktivisté.

Zpráva o studii s výsledkem, že v Alpách bylo v průběhu holocénu, období, jež začalo asi před 11 700 lety, čili asi 9700 let před Kristem je zajímavá ze dvou důvodů. Za prvé proto, že vůbec v současné atmosféře militantního klimatismu vůbec vyšla. Protože se jí samozřejmě můžou chopit všichni, kteří nejsou přesvědčeni o tom, že za změnu klimatu může jen člověk. A mohou ji jako argument používat i ti, kteří „jen“ říkají, že se na změně klimatu člověk také podílí. Vědecké konstatování, že „během holocénu, neboli období, které začalo před zhruba 11 700 lety, ledovce pod 4000 metrů nadmořské výšky střídavě tály a přibývaly. Po celý holocén se ledovce v Alpách držely pouze ve výšce 4000 metrů nad mořem a více,“ je prostě informací, kterou zelená lobby nebude slyšet ráda. Prohlásit vědce ze tří univerzit za nýmandy, kteří se spletli, přitom přeci jen nepůjde tak snadno. Je tedy pravděpodobné, že po této studii „pes neštěkne“, aby mohla v klidu zapadnout a nenarušovala myšlenkovou jednotu například na jednání Evropské rady, nebo parlamentu.

Za druhé je samozřejmě zajímavé její zjištění. Které by mohlo být podnětem pro další neideologické zkoumání daného období. Jestliže se podnebí na Zemi mění v cyklech, což minimálně část vědců říká, mohlo by to přinést nějaké poznatky o tom, co můžeme pravděpodobně čekat v budoucnu.  Ovšem ještě zajímavější zjištění je to, že výška tání ledovců by se podle výzkumu měla v průběhu století posunout z nynějších 3234 metrů na 3880 metrů nad mořem. „Pokud by se tak stalo, Alpy by do konce 21. století ztratily velkou část dnes existujících ledovců,“ píšou Lidovky. Ale pořád by to bylo o nějakých 100 metrů níž, než kde byla hranice ledovců před šesti tisíciletími, dávno před průmyslovou revolucí a emisemi, jež s sebou přinesla. Dokonce dávno před jakýmkoli lidským vlivem.

Teď otázka, která se nabízí: Co znamená jištění studie pro současnou EU a její překotné zelené směřování?

Uvedená zjištění však v každém případě znamenají varování pro Rakousko a jeho vodní elektrárny. Vzhledem k tomu, že země nemá ani jednu čtyřtisícovou horu, těžko bude na konci století mít vodu na výrobu elektřiny.