Doba čtení:2 m, 51 s
Evropská komise připravuje reformu trhu s elektřinou. Jenže to zatím vypadá, že místo skutečné reformy půjde spíš jen o pár úprav. Podstatu problému přitom EK opět ignoruje.
Unijní trh s elektřinou vytváří nebezpečnou iluzi o tom, že elektřiny je v EU dostatek. Což je nyní pravda s odřenýma ušima a v budoucnu to bude pravda čím dál méně. Nyní chystané, spíše kosmetické, úpravy, přitom přehlížejí to nejdůležitější. Že čím je trh jednodušší, tím lépe může fungovat. A také to, že se přeci jen snadněji zajištuje elektřina pro několik milionů, nebo několik desítek milionů lidí, než pro více než 400 milionů lidí, což je případ celé EU. V té souvislosti je vůbec překvapivé, že ještě nikomu z unijních diamantových mozků nedošlo, že když se někdo (jako třeba zelené Rakousko) spoléhá na dovoz elektřiny, někdo jiný jí musí být schopen produkovat více, než jí sám spotřebuje. A to především v době, kdy ji neprodukují protežované občasné zdroje energie (OZE).
Což jaksi není skutečnost, která „jen tak vyjde v rozkaze“, ale někde se musí podstatně zvýšit instalovaný výkon, aby skutečně dodaný výkon stačil i na pokrytí potřeb takového Rakouska. Jenže nové stabilní kapacity se nestaví. V podstatě jediné, co tento vývoj může zvrátit – pokud byrokracie a fanatici nedovolí pokračovat v konvenční energetice – jsou malé modulární reaktory. Všichni o nich mluví, všichni na ně čekají, ale zatím nejsou. A přesné datum „kdy budou na skladě“ je zatím ve hvězdách. Leč zpět k „reformě“ trhu s elektřinou.
Čížek: Bezemisní energetiku nemáme z čeho postavit (dokončení)
Aby trh mohl dobře fungovat, musí být jeho pravidla jednoduchá a realistická. Ani jedno bruselský moloch nedokáže připravit. Ostatně jako žádný byrokratický moloch. Pokud by mu to však chtěly členské státy nadiktovat, měly by vzít v úvahu i následující řádky.
Zrušit, nebo alespoň dlouhodobě zastavit obchodování s emisními povolenkami. Je to nejjednodušší cesta, jak snížit cenu energii. Dále na energetických burzách nechat obchodovat pouze energetické firmy. Jde o to, zamezit spekulativním nákupům (čert ví, za čí peníze) v ovlivňování trhu a konečných cen. Jestli budou povolenky pokračovat, ze stejného důvodu by s nimi měly obchodovat pouze firmy, jež je potřebují kvůli vlastní produkci oxidu uhličitého. O tom, že je potřeba oddělit cenu elektřiny od ceny plynu se již napsalo hodně.
Studie: Na Green Deal není dostatek surovin
Druhou, ale ve výsledku nejdůležitější oblastí změny, by měl být kompletně jiný přístup k energetice v rámci EU. Současný tlak na celoevropský rozměr jejího fungování a budování totiž nemá oporu v realitě. Přeshraniční kapacity totiž nejsou takové, aby přeprava elektřiny mohla opravdu probíhat napříč kontinentem. Zároveň státy vcelku běžně kalkulují s tím, že vlastními prostředky nepokryjí svoji spotřebu. Mezi ně už patří i Česká republika, jež počítá pouze s 90procentním pokrytím potřeb z vlastních zdrojů. Podle ENTSO-E však nejpozději v roce 2040 bude mít elektřinu na export pouze Francie.
Pro to, aby státy spoléhaly na dovoz chybějící elektřiny, tedy nejsou ve střednědobém a dlouhodobém výhledu podmínky. Znamená to jediné. Jestli má být v prostoru EU fungující trh s elektřinou, jejíž ceny budou pro lidi a firmy dostupné, nebo alespoň přijatelné, musí být k dispozici dostatek elektřiny. Aby jí mohl být dostatek, musí být dostatek spolehlivých zdrojů. Což, při vší ústě, nejsou OZE, u kterých ještě dlouho nebude vyřešená akumulace.
Jestli tedy chce EK opravdu reformovat trh s elektřinou, musí přestat blokovat modernizaci a výstavbu spolehlivých zdrojů. Minimálně do doby, než bude k dispozici dostatečné množství modulárních reaktorů.