Doba čtení:3 m, 51 s
Aby Německo splnilo své závazky ke snížení emisí skleníkových plynů, bude muset zmírnit, nebo zcela zrušit některé zákony na ochranu přírody a životního prostředí. Na tento paradox upozornil ve svém komentáři na info.cz Marek Kerles.
„Jestliže má Německo na základě vládního plánu zvýšit do roku 2030 podíl spotřeby energie z obnovitelných zdrojů ze současných 40 na 65 procent, musí do té doby „zastavět“ větrníky zhruba 2,1 procenta dosud volné krajiny v zemi. A to není možné bez toho, aby se tato výstavba dotkla chráněných území i blízkého okolí lidských sídel,“ uvedl Kerles.
Čtěte také:
Němci zaplatí za Energiewende až bilion eur
Konec německého uhlí zvýší ceny elektřiny
Podle oficiální zprávy Spolkového úřadu pro ochranu přírody, kterou cituje deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), stojí už dnes zhruba čtvrtina takzvaných větrníků na územích s nějakým stupněm přírodní ochrany. „Nejde přitom jen o větrníky, ale i to, že v souvislosti s jejich další výstavbou musí být nutně rozšířena i elektrická přenosová soustava. A opět stejný problém. Podle ekologického sdružení Nabu, které podporuje žaloby proti větrníkům, už dnes vedení velmi vysokého nebo vysokého napětí celkem 1400krát zasahuje do takzvaných ptačích oblastí. A má tak na svědomí životy údajně až statisíců ptáků, kvůli kterým stát tato území vyhlásil za chráněná. Každý další „větrník“ či „drát ve vzduchu“ navíc problém zhoršuje,“ napsal Kerles.
Podle něj odpor proti dalším větrníkům ale nenarůstá jen ze strany některých ochránců přírody. Zásadní je především narůstající nesouhlas obyvatel v dotčených obcích. Po euforickém začátku takzvané energiewende začínají mít investoři větrníků či elektrických vedení velké potíže s povolováním staveb. Jak se větrníky přibližují k obydleným sídlům, mnozí lidé je ve svém okolí nechtějí.
„Německo má tak najednou problém. Za první polovinu letošního roku bylo v zemi dokončeno jen 86 větrných elektráren s instalovaným výkonem 231 megawatt, což je v meziročním srovnání zdaleka nejméně od začátku státní podpory energie z „větru“ v roce 2000. Pokud by mělo rozšiřování větrné energetiky pokračovat tak pomalým nebo ještě pomalejším tempem, může Německo na plnění svých plánů přechodu k „bezemisním“ zdrojům zapomenout,“ zdůraznil Kerles.
Naléhavost řešení budoucnosti větrné energetiky podle Kerlese dokazuje i fakt, že se kvůli němu snad vůbec poprvé spojili někteří průmyslníci a energetici s ekologickými aktivisty. „V prohlášení, podepsaném vedle zástupců průmyslových sdružení například hnutím Greenpeace, přicházejí s deseti požadavky nazvanými „Strategie pro rozšíření ploch pro větrné elektrárny.“ Navrhují například, aby se kvůli problému se zabíráním ploch pro nové „větrníky“ nahradila na některých místech stará a menší zařízení za větší a výkonnější. Především ale žádají takovou změnu zákonů, která usnadní a zrychlí povolovací proces pro větrnou energetiku. A to i na úkor současných práv obyvatel a ochrany přírody,“ vysvětlil komentátor.
„Nejpodstatnější je navrhovaná změna v oblasti střetu plánovaného rozvoje větrné energetiky s ochranou fauny a flóry. V návrhu takzvané větrné strategie se počítá s tím, že by měla být ochrana například určitých ptačích druhů mnohem detailněji specifikována. K odmítnutí plánu na stavbu větrné elektrárny už by nemělo stačit pouze to, že se v okolí vyskytuje vzácný pták nebo je lokalita součástí důležité ptačí oblasti,“ uvedl Kerles.
Podle něj autoři strategie už vůbec nijak neskrývají, že si lidé nakonec budou muset vybrat. Jestliže chtějí omezit emise skleníkových plynů, musí zkrátka počítat s tím, že větrníky zabijí pár chráněných ptáků nebo budou stát i v přírodní rezervaci. Stále je to podle nich lepší než celosvětová ekologická katastrofa kvůli pokračujícímu globálnímu oteplování. „Větrná energie chrání klima a tím i zvířata a rostliny,“ vysvětlila pro FAZ předsedkyně spolku německých lokálních výrobců energií (VKU) Katherina Reicheová, proč dává přednost snazší stavbě větrníků před ochranou biodiverzity.
„Mezi českými „antiekologisty“ zřejmě vyvolá současná německá snaha o nadřazení jedné „ochrany přírody nad druhou“ lavinu posměšných poznámek ve stylu známého „zabij bobra, zachráníš strom“. A možná oprávněně. Na druhou stranu však Německo čeká zkouška, kterou dříve nebo později budou asi muset projít všechny civilizované země, včetně Česka. Kdo si totiž myslel, že celá ohlášená energetická změna bude spočívat v prakticky bezbolestné výměně „špinavých zdrojů za čisté“, hluboce se mýlil. Změna bude bolet mnohem víc. A to třeba i toho, kdo žije ekologickým způsobem života někde v podhůří Šumavy. A nyní bude muset vedle sebe na květnaté louce strpět stometrový „větrník“ nebo „solární elektrárnu.“ Právě příklad Německa může hodně napovědět, zda je energetická změna za takových podmínek vůbec uskutečnitelná,“ uzavřel Marek Kerles.
Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších těžebních bestií
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
V garáži tento stroj neopravíte