Doba čtení:6 m, 36 s
Další díl našeho seriálu rozhovorů na téma budoucnost využívání uhlí v Česku je poněkud netradiční. Dáváme totiž společný prostor názorům poslankyň a poslanců z Hospodářského výboru a Výboru pro životní prostředí.
Ovlivní nějak českou energetiku to, že Německo oznámí, kdy přestane používat uhlí? Jakým způsobem především?
Odpovědi poslanců jsou v tomto bodě velmi rozmanité. Například Vojtěch Munzar (ODS) tvrdí, že ano. „Samozřejmě, že nás to ovlivní. Společně se odstupem od jaderné energetiky se stane Německo více energeticky závislým. Zároveň při další instalaci OZE se bude neustále zvyšovat tlak v době příznivých klimatických podmínek na naši přenosovou soustavu a zároveň v době inverze může Německo očekávat nedostatek energie pro své potřeby,“ uvedl Munzar. Ve své odpovědi zohledňuje zjevně i prohlášení německého ministra průmyslu, že země nechce dovážet jadernou energii z okolních zemí a nevidí proto v rozhodnutí příležitost pro české subjekty.
„Samozřejmě ovlivní, protože se staneme velice důležitým hráčem na trhu s energiemi pro Německo v rámci dokrývání energetických špiček a potřeby zvýšené spolehlivosti dodávek elektrické energie pocházející z jádra,“ řekl poslanec Leo Luzar (KSČM). Stejného názoru je i Pavel Juříček (ANO). „Určitě ano, očekává se tlak na zvýšení cen energií,“ vysvětlil. „Cena uhlí spadne a možná podraží elektřina,“ přidává svůj pohled Jiří Kohoutek (SPD). „V tuto chvíli je ČR výkonově stabilizována a přebytková. Proto může nedostatek elektřiny u sousedů sanovat. Tuto schopnost bychom si měli i v budoucnu zachovat, je to součástí naší energetické bezpečnosti,“ vidí obchodní příležitost i Pavel Pustějovský (ANO).
Poslanci také často počítají s tím, že německé rozhodnutí povede k většímu aktivistickému tlaku v Česku, když „zelení“ budou dávat západní sousedy za příklad. „Určitě se zvýší tlak na to, aby podobný krok učinil i náš stát. Považuji ho mimochodem za správný, zejména v případě konce výroby elektrické energie z uhlí,“ potvrzuje tenhle názor i Markéta Pekarová-Adamová (TOP09).
Předchozí rozhovory:
Ministryně Nováková: V Česku jádro může nahradit uhlí
Šéf ČEZ: Je reálné mít uhlí do roku 2050
Může si Česko rozhodnout o tom, kdy samo přestane používat uhlí, bez ohledu na rozhodnutí německého souseda?
Poslanci na tuto otázku odpovídali jednotně a ubezpečovali o české suverenitě, kterou v tomto směru potvrzuje i Lisabonská smlouva. Ovšem jakmile začali své odpovědi rozvíjet, bylo zřejmé, že musíme brát ohled na sousedy, na veřejné mínění (byť v Česku je podpora zelených aktivistů zcela marginální), na závazky plynoucí z dalších smluv. Všechno dohromady to nejspíš znamená, že česká naše pozice k používání uhlí bude tak pevná, jak pevná dokážou být jednotlivé vlády.
„Obávám se však příliš ambiciózních plánů Evropské unie, která bohužel málo dbá na potřeby jednotlivých národních států. Základní cíl zajištění energetické bezpečnosti a co nejvyšší soběstačnosti nahrazuje cílem snížení emisí za každou cenu. Obávám se ale, aby ta cena nebyla příliš vysoká právě ve ztrátě naší soběstačnosti. Otázkou je, odkud a za kolik pak budeme brát energie,“ varuje otevřeně Vojtěch Munzar. „Jsme téměř suverénní stát – ale může nám to nařídit europarlament, který dnes ovládá Německo s Francií,“ doplňuje jej Jiří Kohoutek.
„Předpoklady každé země pro volbu energetického mixu jsou jiné, a proto je správné, aby si jednotlivé státy mohly každý sám vybrat, z jakých zdrojů budou energii vyrábět,“ zdůraznila Ilona Mauritzová (ODS).
Pokud se odhady potvrdí a největší evropská ekonomika stanoví, že za 19 let přestane používat uhlí, je to reálný termín?
„Posouzení reálnosti bych nechala na expertech,“ odpověděla Helena Langšádlová (TOP09) i poslankyně Pekarová-Adamová.„Teoreticky to samozřejmě lze – je to jen otázka masivních investic do úspor na jedné straně a do výstavby jiných zdrojů – a na tom Němci usilovně po léta pracují,“ uvedl Kohoutek. To Juříček, který jako průmyslník má k energiím blízko, se k možnosti, že Německo dokáže za 19 let odejít od uhlí, staví jednoznačně. „Podle mě – a nejen podle mě, ale i podle názorů odborníků – nikoliv,“ konstatuje. „Reálně to nevidím,“ přidává Pavel Pustějovský. Ještě lakoničtěji odpověděl Leo Luzar: „Ne“. Stejného názoru jsou i Piráti, kteří odpověděli ústy poslance Lukáše Černohorského. „Ne. Vzhledem k tomu, že Německo zcela odstoupilo od jádra, bylo by pro ně velmi ekonomicky nákladné, aby odstavovali velké množství uhelných elektráren současně. Aby Německo změnilo svůj energetický mix bez výrazné ekonomické ztráty, je podle mého názoru reálné časové období tak 30 let a více,“ uvedl Černohorský.
„Jsem zvědavá, jak tento energetický experiment nakonec dopadne,“ říká nepříliš optimisticky Ilona Mauritzová. A zdaleka není sama.
Předchozí rozhovory:
Piráti: U plynu je nebezpečí závislosti na Rusku
Pavlas: Od uhlí se nedá odejít překotně
Kdy je pro Česko reálný termín, aby přestalo používat uhlí v energetice, teplárenství a průmyslu?
„Prvním krokem by měl být odchod od výroby elektrické energie z uhlí. Už teď jedeme na výjimky,“ zastává rezolutní – mezi našimi respondenty ojedinělý – názor Pekarová-Adamová. „Uhlí hraje v našem energetickém mixu stále důležitou roli, což se nezmění z roku na rok. Jeho role by měla a bude klesat, budoucnost je nepochybně v udržitelných a čistších zdrojích,“ uvědomuje si Petr Dolínek (ČSSD). „To je opět jen otázka investic – pokud to budeme chtít je to reálné do deseti let. Ale bude to stát peníze. Na to že uhlí jednou nebude, si ovšem zvyknout budeme muset tak jako tak. Je to jen otázka času,“ upozorňuje Kohoutek. A Ilona Mauritzová se zdaleka ne sama domnívá, že se k reálnému termínu odchodu od uhlí zatím ani neblížíme.
„Reálný termín přinese život a technologický pokrok. Nejsem zastánce pevných termínů. Česká ekonomika není stejně silná, jako Německá. Je to otázka průmyslu a jeho schopnosti přizpůsobit se novým trendům,“ vysvětluje svůj postoj Pavel Pustějovský. „Předpokládám postupný útlum uhelné energetiky, ale jakou bude mít trajektorii, si nedovolím odhadovat,“ doplňuje člen Hospodářského výboru.
„Pro mě osobně je možné uzavřít jeden zdroj teprve tehdy, až budeme mít za něj připravený plnohodnotný jiný zdroj. Vše ostatní je hazard a zvýšení rizika energetické chudoby,“ zdůraznil Munzar.
A kdy je pro Česko reálný termín, aby přestalo používat uhlí k vytápění domácností?
„V horizontu několika let. Jde jen o odvahu takové rozhodnutí přijmout. Lokální topeniště jsou jedním z největších zdrojů znečištění ovzduší, na tom se jistě shodneme,“ má jasno členka Výboru pro životní prostředí Pekarová-Adamová. Podobně vidí situaci i její kolegyně Lamgšádlová. „To je skutečně pouze na politickém rozhodnutí. I poslední měsíce prokázaly, že stav ovzduší, i vlivem spalování uhlí, je v některých regionech kritický. Jeho dopady na zdraví obyvatel a kvalitu života nesmíme přehlížet,“ uvedla.
Čtěte také:
Česko páchá energetickou sebevraždu
Novela horního zákona vyvolala bouři
Jiní poslanci však nazírají problém z více úhlů a uvědomují si i jeho sociální rozměr. Protože uhlí je nejlevnější otop. Energetická chudoba přitom podle Energetického regulačního úřadu hrozí pětině Čechů.
„Je evidentní, že lokální topeniště jsou velkým znečišťovatelem ovzduší. Zároveň však musíme brát ohled na sociální aspekty,“ říká proto například Petr Dolínek. „Řada lidí topí uhlím proto, že si ekologičtější způsob zkrátka nemůže dovolit. Pokud by tedy stát chtěl topení uhlím zakázat, měl by současně vytvořit nástroje, aby právě těmto lidem pomohl,“ vysvětlil.
„Z hlediska tepelných čerpadel, fotovoltaických solárních systémů je pokles jejich cen v posledních letech tak rychlý, že si myslím, že v příštích dvaceti letech v domácnostech dojde víceméně k přechodu na tyto zdroje vytápění a odchodu od uhlí,“ domnívá se Marian Jurečka. A vývoj na trhu mu zatím skutečně dává za pravdu.„Domácnosti s dopravou nejvyšší měrou přispívají ke vznikům inverzí a zvyšují imisní zátěž. V této oblasti by měl stát intenzivně podporovat vytápění biomasou, tepelnými čerpadly, elektřinou či zemním plynem. Určitě podporuji náhradu vytápění uhlím moderními technologiemi v co nejkratší době,“ uvedl Pustějovský.
„To bude o něco málo dříve, než přestaneme uhlí používat úplně, ale nyní na něco takového vůbec nejsme připraveni,“ myslí si Ilona Mauritzová. Podle Pavla Juříčka, místopředsedy Hospodářského výboru, by mohlo vytápění domácností uhlím skončit v roce 2035. „Žádný reálný termín neexistuje a ani jej nelze stanovit v současném stavu evropské energetiky,“ soudí naopak kategoricky Leo Luzar.
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Nejlepší podzemní sklápěčka na světě
Mobil ušitý horníkům na míru
VIDEO: Čínský titán na 16 kolech