Doba čtení:3 m, 6 s
Krajský úřad v Pardubicích zpřísnil emisní limity elektrárny Chvaletice na oxidy dusíku a rtuť. Jsou nižší, než žádala, mírnější za mimořádných stavů. Výjimku z emisních limitů se elektrárně stále nepodařilo získat, úřad proto v rozhodnutí o změně integrovaného povolení použil limity podle takzvaných závěrů o BAT, které platí od srpna roku 2021.
ČTK to zjistila z dokumentu v jednotném informačním systému IPCC. Rozhodnutí je pravomocné, elektrárna se proti němu neodvolala. V minulosti uvedla, že pokud emisní výjimku nezíská, hrozilo by i zastavení výroby. Ekologické organizace, které dříve krajský úřad opakovaně kritizovaly za liknavost, uvedly, že nové rozhodnutí s možností mírnějších emisních limitů za mimořádných stavů fakticky znamená emisní výjimku a je nezákonné.
Elektrárna rozhodnutí úřadu nechce komentovat, odpověděl na dotaz ČTK její mediální zástupce Petr Dušek. Podle něj je ale po čtyřech letech intenzivního aplikovaného výzkumu elektrárna na nejlepší cestě ke splnění nových emisních limitů na rtuť.
Jak je to opravdu s produkcí oxidu uhličitého?
Dosud měla elektrárna v integrovaném povolení emisní limit pro oxidy dusíku 200 miligramů na metr krychlový, nově platí roční průměrná koncentrace 175 miligramů na metr krychlový. U rtuti v minulosti žádný emisní limit neplatil, nyní je stanovena roční průměrná koncentrace na sedm mikrogramů na metr krychlový.
Elektrárna v řízení požádala o zařazení zdroje do režimu provozu v době mimořádných stavů a stanovení specifických emisních limitů pro oxidy dusíku a rtuti po dobu mimořádného stavu. Ten by mohl nastat za krizové situace při problémech se zajištěním dodávek energií v topných sezonách 2022/2023 a 2023/2024 a v souvislosti s aktuální geopolitickou situací. Po dobu trvání mimořádného stavu jsou stanoveny mírnější limity, což doporučilo i ministerstvo životního prostředí. Při mimořádném stavu může elektrárna vypouštět roční průměrnou koncentraci oxidů dusíku 185 miligramů na metr krychlový, u rtuti platí limit 21 mikrogramů na metr krychlový. Ministerstvo průmyslu a obchodu 28. června prodloužilo trvání možného mimořádného stavu do konce příští topné sezony, tedy do 31. května 2024.
Zároveň stále pokračuje řízení o povolení výjimky z emisních limitů. Elektrárna o výjimku z emisí rtuti a oxidů dusíku usiluje od roku 2018, ale stále ji i kvůli odporu ekologických organizací nezískala. V minulosti výjimku na šest let vydal krajský úřad v Olomouci a potvrdilo ministerstvo životního prostředí, pobočka Krajského soudu v Olomouci ji však zrušila. Provozovatel elektrárny proti rozhodnutí podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ta však nemá odkladný účinek. Elektrárna nedávno uvedla, že zatím testuje novou technologii na snížení emisí rtuti.
Cena Green Dealu bude 23,5 bilionu korun ročně
Podle ekologických organizací, které fungování elektrárny bez získání výjimky z emisních limitů kritizovaly, je rozhodnutí krajského úřadu protiprávní. Možnost využít mírnějších limitů za mimořádných stavů považují za faktické prodloužení výjimky, které musí podle evropské legislativy projít plnohodnotným procesem, v němž se k záměru může vyjadřovat veřejnost.
Chvaletická elektrárna v minulosti podstoupila nákladnou rekonstrukci. Aby dosáhla požadovaných emisních limitů pro rtuť a oxidy dusíku, musela by podle svého staršího vyjádření investovat další vysoké částky, což je podle ní neúměrné poměrně malému snížení emisí. Chtěla proto na osm let zachovat dosavadní limity, původní výjimka umožňovala vypouštět do ovzduší více rtuti a oxidů dusíku po dobu o dva roky kratší. Elektrárna tvrdila, že pokud výjimku nezíská, bude muset výrobu ukončit, což by ohrozilo stabilitu energetické sítě. Za loňský rok elektrárna vykázala čistý zisk přes miliardu korun.
Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Společnost Severní energetická (Sev.en) elektrárnu koupila od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun. Vloni vyrobila rekordních 4,9 terawatthodiny (TWh) elektřiny.