Co ukázal případ kácení Hambašského pralesa?

Ekologičtí aktivisté v lese žili několik let. Jejich přístřešky však počátkem září začala vyklízet policie. Foto: Twitter Oaktown

Právě před rokem byla média plná zpráv o aktivistech, kteří brání společnosti RWE vykácet zbytek pralesa u Hambachu. Přitom už tehdy bylo jasné, že les zachránit nejde. Ale o tom se v Česku nepsalo.

Při prohlížení článků, které před rokem vydávala německá zpravodajská média, se zcela jasně ukazuje hned několik závažných nesrovnalostí. Pamatujete si, že by se v českých médiích psalo o tom, že nynější Hambašský prales, jež se rozkládá už jen asi na 200 hektarech, už není možné zachránit? Přitom generální ředitel RWE Rolf Martin Schmitz na to opakovaně upozorňoval a deník Bild a časopis Spiegel – čili tituly s nejvyššími počty výtisků a se sledovanými weby – o jeho výrocích ve svých článcích informovaly.

Čtěte také:
Boj o les zásadně sníží výrobu elektřiny
RWE bude chtít náhrady, pokud se odstaví uhelky

Ředitel Schmitz veřejnosti vysvětloval, že i kdyby se rypadlo zastavilo a těžby skončila, bude masa zeminy pod pralesem potřebná k vyplnění strmé hrany těžní jámy a k následné rekultivaci. Leč čtenář českých médií se tuhle informaci nedozvěděl. Četl pouze o údajně heroickém boji aktivistů, bydlících roky na stromech a o desetitisících lidí, kteří přijeli demonstrovat proti vykácení lesa. Čímž se dostáváme k dalším dvěma důležitým skutečnostem.

Aktivisté mají prostředky na to, aby si zřídili příbytky ve větvích stromů a několik let je obývali. Otázkou samozřejmě je, jak moc permanentně se tam odpůrci kácení opravdu vyskytovali. Což už nezjistíme. Nabízí se však také otázka, odkud na tu stromovou vesnici a diety jejích obyvatel šly peníze. Pocházejí ze sbírky, z transparentního účtu, přispívají jednotlivci, nebo i nějaké organizace? Otázka je to důležitá, protože se zdá, jako by finanční možnosti zelených aktivistů rostly. Což je druhá zajímavá skutečnost.

Tou třetí je ochota desetitisíců lidí přijet demonstrovat jen za „nějaký les“. To je jednoznačně pozitivní zpráva. Na loňské poslední demonstraci mělo u lesa být na 50 tisíc lidí. A nebyli to všechno jen zelení militanti, vrhající na policii vlastní exkrementy. Čili ještě není všem lidem všechno jedno. A dokonce pořád jde demonstrovat slušně a bez násilí.

Bohužel čtvrtá pozoruhodná skutečnost vyplývající z loňského dění kolem Hambachu již zase pozitivní není. Protože čím déle akce aktivistů probíhala, tím víc bylo zřejmé, že jim nejde o fakta, nýbrž jen o to, udělat co největší virvál. Což je ostatně společné všem ekologistickým akcím, které probíhají v posledních letech a zejména letos, kdy naplno propuklo tažení za násilnou změnu životního standardu obyvatel EU, nedbale maskované za klimatické šílenství.

Kdyby totiž odpůrcům rozšíření hnědouhelného dolu u Hambašského lesa šlo o jeho zachování, hledali by něco, na čem se můžou s RWE shodnout, co se dá uskutečnit. Musí na rekultivace zasypání ostré hrany lomu padnout zem pod celým lesem? To se nabízí jako první bod k diskuzi lidí, kteří se chtějí dohodnout. Tím spíš, že nikdo ze současného vedení RWE v sedmdesátých letech, kdy firma koupila 12 tisíc let starý prales, ve firmě ještě ani zdaleka nepracoval. Takže s vykácením většiny z 3800 hektarů z původní rozlohy nemá nic společného.

Takže zbývá jediné. Aby se objevili politici, kteří pochopí, že se zelenými aktivisty se nedají najít kompromisy ani funkční řešení. Protože oni stojí jen o to diktovat ostatním lidem svoji vůli.

Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších uhelných dolů
TOP 10 navždy bohatých
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu