Co znamená pro Česko Green Deal?

Podle představ zelených aktivistů a vedení Evropské unie by mělo Česko vyměnit energetické zdroje, které dodávají 90 procent elektřiny. Foto: wikipedia.org Philip May

Z novinových titulků nikdo nepozná, jak obrovské dílo čeká Česko, pokud skutečně přistoupí na Green Deal Evropské unie. A jak je takové dílo riskantní. Z interaktivních grafů ČEPS to vyplývá zcela jednoznačně i pro úplné energetické laiky.

Podívejte se na stránky provozovatele přenosové soustavy ČR společnosti ČEPS, konkrétně sem. Zobrazený graf ukazuje, kolik elektřiny a z jakých typů zdrojů má republika. Můžete se podívat na aktuální bilanci dne, týdne, na bilanci několika měsíců, nebo let. Filtry umožňují libovolné nastavení. Kliknutím na jednotlivé zdroje ve vysvětlivkách je také možné jejich zobrazení vypnout a vidět tak jen dodávky elektřiny z konkrétního typu zdroje. Po najetí kurzorem se ukazuje údaj o tom, kolik megawatt který zdroj právě dodává, nebo dodával v dané době.

Čtěte také:
Zatmění slunce paralyzuje solární elektrárny
Začíná světová plynová válka?

Z grafu je v kteroukoli dobu jasně vidět jak obrovskou roli v české energetice hrají jaderné zdroje, jejichž dodávky představuje žluté pole. Druhý dominantní zdroj – uhlí – ukazuje pole červené. To je to, co se má podle bruselských představ nahradit nejdřív. Možná už do 10 nebo 15 let.

Aktivisté a zelení poslanci Evropského parlamentu chtějí, aby náhrada byla rovnou bezemisní. Tedy žádný plynový mezikrok, který umožňuje rychle zajistit stabilní dodávky energie výměnou za ztrátu energetické nezávislosti při zhruba polovičních emisích CO2, než jaké produkuje uhlí. Což znamená náhradu v solárních a větrných zdrojích. Převedeno do čísel, jde o více než 40 procent současného energetického mixu. Dodávky z parních elektráren (v grafu PE) se běžně pohybují mezi 4200 – 4600 megawatty. Dalších přibližně 4200 megawatt pochází z Temelína a Dukovan, tedy z jádra. To podle ministra Karla Havlíčka Evropská komise jako zdroj uznává (zde), ale Evropský parlament jej naopak odmítá.

Když si v grafu ČEPS nastavíte dodávky elektřiny za celý letošní rok a budete se po něm myší zvolna pohybovat, uvidíte údaje za jednotlivé dny. Kolik elektřiny je z uhlí, jádra, plynu, vodních elektráren, přečerpávacích, dalších alternativních zdrojů a samozřejmě i z fotovoltaiky (FVE) a větru (VTE). Díky tomu je dobře vidět, jak jejich dodávky ze dne na den kolísají. Při nastavení jednotlivých dnů je pak dobře vidět i to, jak dodávky ze slunce a větru kolísají v rámci dne.

Tohle kolísání je klíčová skutečnost, kterou však veškerá aktivistická prohlášení systematicky zastírají, protože ji ignorují. Současný český energetický mix si s jejich kolísáním zatím celkem snadno poradí, protože má dostatek konvenčních zdrojů, které výpadky nahradí. FVE vypadávají logicky v noci a při oblačnosti, VTE při slabém, nebo příliš silném větru a při bezvětří. Tyto jevy závisí i na roční době.

Aby vůbec bylo možné přijmout tyto zdroje jako alespoň nějak stabilní, musí k nim být konvenční zálohy o stejném výkonu. Což při jejich nízkém instalovaném výkonu není zatím problém. Jakmile však nebude možné (nejpozději po roce 2050, viz Green Deal) jejich výkon zálohovat konvenčně, není jiná možnost, než jejich instalovaný výkon násobit nad běžnou potřebu. Což při záloze pouze z FVE a VTE znamená jen stěží představitelný zábor a především změnu krajiny.

Fotovoltaika totiž v zimních měsících dodává i méně než 20 procent svého instalovaného výkonu a VTE dodávají průměrně ročně asi 25 procent instalovaného výkonu (zde, zdroj ČEPS). To znamená, že instalovaný výkon, aby dodal požadovaný výkon, musí být podle zdroje pěti, respektive čtyřnásobný. (Plus rezerva na odstávky a poruchy.) Nic z toho ovšem není u FVE řešením pro noc a u větru pro slabý vítr či bezvětří.

Bioplynové stanice ani elektrárny na pálení biomasy (obnovitelný, ale emisní zdroj, s omezeným potenciálem) dostatečně kapacitní zálohu představovat nemohou. Když však nebudou dostatečně kapacitní a elektřinu bezpečně – tedy kdykoli – dodávající zálohy, zbude jen jediné řešení: Ano, bude se vypínat elektřina. Ve firmách i v domácnostech.

Jak to vypadá, si letos v létě opakovaně vyzkoušeli miliony lidí v bohaté Kalifornii (zde), které vsadila na bezemisní elektřinu a loni v zimě v Minnesotě (zde), která se pro bezemisní elektřinu rozhodla také.

 „Pokud dojde k něčemu podobnému, jako v Minnesotě, tedy k celkem normálnímu zimnímu počasí, projeví se skutečnost, že obnovitelné zdroje nejsou stabilní. Nejde s nimi počítat tak, jak by si odběratel představoval,“ řekl iUHLI.cz v reakci na velký zimní výpadek v Minnesotě Václav Hrabák, šéf Energetické sekce Hospodářské komory.

„Závislost obnovitelných zdrojů na výkyvech počasí, oproti klasickým elektrárnám, je jasná a v tom se odborníci shodnou. Z hlediska bezpečnosti dodávek je třeba na to myslet, což situace v USA v uplynulých mrazivých dnech ukázala,“ doplnil jej mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

„Rodiny si na střídavé vypínání elektřiny budou muset zvyknout, protože „zelená nařízení“ vytváří požadavky, které se nepodřizují potřebě obyvatel ani přírodě,“ komentoval rozsáhlé kalifornské výpadky Larry Behrens ze společnosti Power The Future.

Opravdu je tohle dědictví, které chceme zanechat svým dětem?