Chvaletická elektrárna žádá o výjimku z emisních limitů podle platné legislativy. Aktivisté však chtějí, aby splnila ještě větší nároky. Správní ředitel provozovatele elektrárny, kterým je společnost Sev.en EC, Marcel Dlask a vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský, dostali od iUHLI.cz stejné otázky a stejný prostor na odpovědi.

Splnila elektrárna Chvaletice všechny zákonné podmínky, které jí ukládá zákon pro žádost o výjimku z emisních limitů platných od roku 2021?

Rovenský: Elektrárna Chvaletice zákonné podmínky pro udělení výjimky nesplňuje. Zákonnou podmínkou je, že dosažení emisních limitů by bylo spojeno s nepřiměřenými náklady z důvodu zeměpisné polohy zařízení (např. elektrárna na ostrově) nebo z důvodu technické charakteristiky zařízení (např. kotel je příliš malý a technologie by se tam nevešla, musela by se část elektrárny zbourat, atd.). Ani jedna z těchto okolností v případě elektrárny Chvaletice neexistuje.

Dlask: Ano, splnila. K opravě a ekologizaci bloků jsme zvolili doporučené technologie, odevzdali jsme všechny požadované dokumenty včetně rozptylové studie vypracované nezávislým akreditovaným výzkumným pracovištěm a po dokončení investice zcela určitě splníme nové evropské limity u oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících látek. V případě emisí oxidů dusíku a rtuti jsme přesně v duchu evropské směrnice požádali o časově omezenou výjimku, protože navýšení investice by bylo neúměrně vysoké ve vztahu k minimálnímu zlepšení životnímu prostředí. Což ovšem neznamená, že limity u těchto dvou látek nakonec nesplníme. O výjimku jsme také požádali z důvodu předběžné opatrnosti, protože není jisté, jak rychle se nám podaří dostat se na požadované hodnoty. V tak komplikovaném oboru, jakým je energetika, je ostatně celkem běžné, že to, co je na papíře, se nemusí hned potvrdit v praxi.

Čtěte také:
Modernizace Chvaletic nemá negativní vliv na okolí
Chvaletice vyrobily rekordní množství elektřiny

Mají výtky hnutí Greenpeace a dalších odpůrců elektrárny oporu v platné české legislativě?

Rovenský: Samozřejmě že ano. Greenpeace a další organizace zabývající se dopady lidské činnosti na životní prostředí jsou účastníkem řízení k udělení výjimky a výtky týkající se emisí rtuti a oxidů dusíku z elektrárny Chvaletice a jejich dopadu na životní prostředí, kvalitu ovzduší a zdraví lidí jsou z hlediska české legislativy naprosto relevantní a pro řízení žádoucí. Totéž platí i pro obce, které jsou dotčené znečištěním z elektrárny Chvaletice.

Dlask: Výtky aktivistů jdou vysoko nad rámec české legislativy, která se přitom neustále zpřísňuje v návaznosti na klimatickou a ekologickou politiku Evropské unie. Aktivisté například v rozporu se zákonem požadují, aby byly do rozptylové studie zahrnuty emise tuhých znečišťujících látek, přestože v tomto parametru o výjimku nežádáme. Nebo trvají na tom, aby se v rámci ekologické investice použila na denitrifikaci technologie SCR, přestože evropská směrnice doporučuje i námi použitou SNCR. Své námitky mohli odpůrci elektrárny pochopitelně uplatnit zcela legitimně, jelikož jde o podstatnou změnu integrovaného povolení a jako účastník řízení se mohl přihlásit takřka kdokoliv. Nabízí se ovšem otázka, nakolik toto otevřené řízení vybízí k seriózní diskuzi o dopadech energetiky na životní prostředí a nakolik se stalo prostředkem k účelovým útokům na elektrárnu a sabotáži ekologické investice za každou cenu.

Chvaletice nejsou jediný subjekt, který žádá o tuto výjimku. Povolenou ji už má teplárna společnosti Veolia. Proti jejímu udělení protesty nejsou. Máte pro to nějaké vysvětlení?

Rovenský: Teplárna Olomouc dostala výjimku v řízení, do kterého se zapojily právničky z už zmíněné organizace Frank Bold. Mezi těmito řízeními najdeme velmi mnoho rozdílů, a to především v přístupu provozovatele k výjimce a její nutnosti. Společnost Veolia na základě připomínek Frank Bold nakonec svou žádost podstatně změnila, zkrátila dobu, na níž žádá výjimku z osmi let na čtyři, doplnila informace o cenách technologií, představila plán, jakým bude instalovat nové technologie a především se zavázala tento plán plnit s každoročním přezkumem a možností zpřísnění emisních limitů. Oproti tomu společnost Seven Energy na jakékoli výtky, připomínky a žádosti o doplnění informací reaguje hysterickými útoky na další účastníky řízení včetně starostů obcí, které s udělením výjimky nesouhlasí.

Dlask: Mám. Tuto teplárnu totiž nevlastní Pavel Tykač. Dovedete si představit, co by se dělo, kdyby ji ještě před žádostí o výjimku koupil? Organizace Greenpeace, Hnutí DUHA a další od začátku motivuje jen a pouze osobní averze vůči jednomu podnikateli a finančníkovi, ochrana životního prostředí je pouze zástěrka. Krásně se to potvrdilo při nedávné akvizici kladenské teplárny. Dokud ji vlastnila společnost Alpiq, nikoho nezajímala. Ale jen co ji koupil Pavel Tykač, najednou se ocitla na pranýři společně s elektrárnou Chvaletice.  

Proč elektrárna Chvaletice žádá o emisní výjimku?

Rovenský: Elektrárna Chvaletice žádá výjimku pro oxidy dusíku a pro rtuť. Jediným důvodem je ušetřit provozovateli peníze, které by musel vynaložit na instalaci nových filtrů. Na třech kotlích v minulých letech instalovala firma nedostatečně účinnou technologii filtrace oxidů dusíku (SNCR), která evropské emisní limity nesplní, a nyní argumentuje, že by tato investice byla znehodnocena. Tento “argument” je ovšem irelevantní přinejmenším že tří důvodů. Za prvé: nové filtry (SCR) se dají za určitých podmínek instalovat sériově s těmi existujícími (SNCR), a elektrárna tak může při čištění spalin dosáhnout ještě mnohem lepších výsledků. Za druhé: Vlastník SevEnu vědomě investoval do technologie, o které věděl, že během pěti let může být v rozporu s připravovanou legislativou. Vsadil na to, že se podaří jejímu přijetí zabránit, a tahle veskrze cynická sázka mu prostě nevyšla. A konečně za třetí: generální ředitel SevEn Pavlas na semináři pro pardubické zastupitele jasně potvrdil, že pokud jeho firma výjimku nedostane, nové kvalitnější filtry prostě nainstaluje.

Dlask: Protože nám připadá absurdní investovat 1,4 miliardy korun do neměřitelného zlepšení ovzduší, a to v době, kdy máme polovinu stávající investice prakticky dokončenou. Je to asi stejné, jako kdyby za vámi po vybudování novostavby rodinného domu přišli ze stavebního úřadu s tím, že budete muset na fasádě zvýšit tloušťku izolace z 20 cm na 21 cm. Na tomto místě bych rád zdůraznil, že po aktuální ekologizaci bez ohledu na nějakou výjimku významně poklesnou emise všech podstatných znečišťujících látek. Oproti roku 2015 se sníží emisní koncentrace TZL o 65 %, NO_X o 42 % a SO₂ o 34 %.

Chcete k tématu ještě něco důležitého dodat?

Rovenský: Základní problém elektrárny Chvaletice je jednoduše to, že zabíjí lidi. Předčasných úmrtí, které má tento největší znečišťovatel ovzduší v Pardubickém kraji na svědomí, by přitom bez udělení výjimek mohlo být každoročně o sedmnáct méně. Úředníci krajského úřadu jdou elektrárně bohužel dlouhodobě na ruku. Pokud nyní požadovanou výjimku povolí, půjde těch sedmnáct křížků ročně především na jejich účet. Za ochranu ovzduší a našeho zdraví si je totiž všichni platíme.

Dlask: Je až zarážející, jak diletantským způsobem se aktivisté v posledních týdnech pokoušejí napadnout nezávislé řízení na krajském úřadě. Nejkřiklavějším příkladem byla „studie“, kterou zpracoval finský člen Greenpeace a která svým rozsahem, kvalitou a interpretací odpovídala sotva školní eseji. Navíc je úsměvné, že i kdyby toto podivné dílo odpovídalo české legislativě a metodice Ministerstva životního prostředí, stejně by ho nebylo možné vzít v úvahu v rámci rozhodnutí o výjimce, protože bylo odevzdáno po termínu. Holt to asi chvíli trvá, než člověk spočítá všechny ty fiktivní mrtvoly v ČR, Polsku či Itálii…

Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších těžebních bestií
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
V garáži tento stroj neopravíte