Elektrárna Chvaletice loni vydělala 241 milionů

V roce 2021 vyrobila elektrárna Chvaletice 3638 gigawatthodin (GWh) elektrické energie a 149 terrajoulů (TJ) teplárenského tepla, které dodává do okolních obcí a používá k vlastní spotřebě ve svém areálu. Foto: Sev.en Energy

Elektrárna Chvaletice měla loni zisk po zdanění 241 milionů korun. V roce 2020 skončila ve ztrátě téměř 190 milionů korun. Tržby z prodeje výrobků a služeb dosáhly loni 3,962 miliardy korun, což je o 36 procent více než rok předtím. Uvádí to výroční zpráva zveřejněná ve Sbírce listin.

Provozní výsledek hospodaření dosáhl 68 milionů korun, v roce 2020 to bylo deset milionů korun. „Jeho výše byla významně ovlivněna především výplatou úroků z neoprávněného jednání Finančního úřadu v hodnotě 131 milionů korun a náklady na akci Oprava bloků B1 a B2. V oblasti výsledku finančního hospodaření vykázala společnost zisk 178 milionů korun. Je způsoben zapojením společnosti do financování skupinových investičních příležitostí,“ uvedlo vedení. V roce 2020 činil finanční výsledek hospodaření minus 190 milionů korun.

V roce 2021 vyrobila elektrárna 3638 gigawatthodin (GWh) elektrické energie a 149 terrajoulů (TJ) teplárenského tepla, které dodává do okolních obcí a používá k vlastní spotřebě ve svém areálu. Rok předtím vyrobila 2159 GWh elektřiny, nižší výroba byla způsobena několikaměsíční plánovanou odstávkou bloků 3 a 4 kvůli výstavbě látkových filtrů a jarní odstávkou elektrárny, související s první vlnou pandemie nemoci covid-19. Tepla elektrárna v roce 2020 dodala 140 TJ. Přepočtený stav zaměstnanců se meziročně snížil o osm na 320.

Poláci hromadně skupují české uhlí

Elektrárna Chvaletice se snaží již několik let získat výjimku z emisních limitů, aby mohla vypouštět do ovzduší více rtuti a oxidů dusíku, než stanovuje evropská legislativa. Olomoucký krajský soud v březnu zrušil elektrárně emisní výjimku pro rtuť a oxidy dusíku, kterou vydal krajský úřad v Olomouci a potvrdilo ministerstvo životního prostředí. V odůvodnění uvedl, že by za odůvodněnou považoval výjimku o délce maximálně dvou let, úředníci z krajského úřadu a ministerstva podle něj nedostatečně zjistili skutkový stav pro celé šestileté období trvání výjimky. Nejvyšší správní soud (NSS) v květnu vyhověl kasačním stížnostem elektrárny a ministerstva životního prostředí a věc vrátil k novému projednání. V červnu pak olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě přiznala odkladný účinek žalobě proti emisní výjimce pro elektrárnu Chvaletice, kterou podala právní organizace Frank Bold Society spolu s Hnutím Duha.

Chvaletická elektrárna v minulosti podstoupila nákladnou reonstrukci. Aby dosáhla požadovaných emisních limitů pro rtuť a oxidy dusíku, musela by investovat další vysoké sumy, což je podle ní neúměrné poměrně malému snížení emisí. Chtěla proto na osm let zachovat dosavadní limity, vloni v listopadu vydaná výjimka umožňovala elektrárně vypouštět do ovzduší více rtuti a oxidů dusíku po dobu šesti let.

Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Instalovaný výkon činí 820 megawattů, minoritně vyrábí také teplo pro Trnávku a Chvaletice. Společnost Severní energetická (Sev.en) elektrárnu koupila od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun.